Žiju v Rokli, jsem nezaměstnaný. Vesnice, kde se do práce nevstává | E15.cz

Žiju v Rokli, jsem nezaměstnaný. Vesnice, kde se do práce nevstává

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Téměř polovina obyvatel Rokle u Kadaně dlouhodobě nemá zaměstnání. Vesnice se zhruba třemi sty obyvateli je obrazem chudoby.

Začal další pracovní týden. Třiačtyřicáté pondělí letošního roku. V Rokli moc budíků po ránu ale nezvoní. Velká část obyvatel tady do práce nevstává. Nemají ji. Nebo ji nechtějí?
Obec vzdálená asi tři kilometry od Kadaně na Chomutovsku má do titulu „Vesnice roku“ daleko. K takovému soudu stačí první dojem. Po jedné straně Formanka. Restaurace, kde by se dnes forman Šejtroček Václava Čtvrtka neposilnil před další cestou. Pohádkovou postavičku připomíná kresba povozu vedle názvu hospody, kde pivo netočí, a začnou, až se najde kupec. Hledá se patrně hodně dlouho. Aktuální na budově je jen plakát avizující koncert skupiny Chinaski 5. listopadu v kadaňském Kulturním zařízení Orfeum.
Je tu mrtvo, nikde nikdo, ani cyklisté na stezce Ohře 204. V sezoně tu ale může být turisticky rušno.
Na Hradci, jenž spadá pod rokelský obecní úřad, jsou dva kempy. Upoutává na ně reklama na autobusové zastávce a značka.

Krajský prim

O přilehlém Hradci nemluví s nadšením Dana Marešová. Od roku 1999, kdy se stala starostkou, si s tamními obyvateli užila ažaž. Kvůli nim má obec Rokle dlouhodobě v Ústeckém kraji největší míru nezaměstnanosti. Podle posledních údajů 40,37 procenta. „Ze sto devíti ekonomicky aktivních obyvatel je čtyřiačtyřicet bez práce,“ konstatuje mluvčí ústeckého úřadu práce Eva Maříková.
„V Hradci je šest bytovek, asi deset let jsou soukromé. Pozemkový fond je dal do nabídky, ale obec neměla peníze na odkoupení. Jedna bytovka stála šest set tisíc. Jsou soukromé a bydlí v nich většinou nepřizpůsobiví obyvatelé,“ tvrdí starostka.
Vyzdvihuje naopak dvě romské rodiny, které v Rokli žijí roky a nikdy s nimi nebyly problémy. Hospodaří, pracují. Na rozdíl od lidí z bytovek. „Podali jsme hodně trestních oznámení na neznámého pachatele. Když topili v kamnech, chodili nám sem rozebírat krov. Teď se mají vystěhovávat a přesidlují do Chban, Chomutova a Kadaně. Nájmy jsou pro ně drahé, shánějí si levnější v obecních bytech, což je pozitivní zpráva pro obyvatele Rokle,“ říká Marešová.
Ještě kdyby se našel kupec bývalé budovy obecního úřadu. A další zájemci o pozemky. Prodávají je za dobrou cenu, metr čtvereční za šedesát korun. Naproti požární zbrojnici, která má stejnou adresu jako obecní úřad, je „stavba povolena“. Momentálně se nestaví. „Pozor pes,“ varuje cedule na plotu, za kterým se ale místo štěkotu ozývá mekot a kdákání. Opodál stojí vraky aut. Pondělní říjnové dopoledne je samo o sobě pochmurné, v Rokli dvojnásob.

Zbytek Romů

V Hradci kolem bytovek je přece jen o něco živěji. Avšak méně, než by se očekávalo. Víc než problémových a nezaměstnaných lidí je venku dělníků. O cvrkot se starají dvě děti předškolního věku. Šest dvoupatrových bonbonků právě prochází zateplováním, jeden z nich je nepřehlédnutelný. Žlutozelenou barvou září do dálky.
Za chvíli ale redaktorka a fotograf Sedmičky vyvolají menší pozdvižení. „Co sháníte?“ zajímá se muž, který se představuje jako dozor na stavbě. Popisuje a ukazuje, kde sídlí romské rodiny. Moc jich tady už opravdu nezůstalo. Krajní dům momentálně obývají jen dvě. Tak se jde na návštěvu. Z okna v prvním patře je slyšet romská hudba. Tlumeně. Po otevření nápisy počmáraných kovových dveří zavane vůně chystaného oběda. Že by uzené?

Topí si sami

Miroslav Kovač vchází hned vzápětí. Jednadvacetiletý muž říká, že jde za matkou. Klepe na dveře. Dlouho nikdo neotvírá. Pak se v nich objeví Jana Žlabová. Zrovna vytřela, ale návštěvu zve dál. „Nezouvejte se, stejně se možná budeme odpoledne stěhovat,“ říká. Do zatepleného domu, kde si nebudou muset topit. Teď si topí sami.
„Platíme 6900 korun nájem a dva tisíce za elektriku. Snažíme se to utáhnout. V novém bytě máme platit jedenáct tisíc, rozhodujeme se mezi ním a bydlením v Chomutově,“ říká Žlabová v předsíni dvoupokojového bytu, který provonělo čerstvě vyprané prádlo. Do Hradce na Chomutovsku se přistěhovali z Kralup, kde bydleli tři měsíce.
„Nechodím do práce, přistěhoval jsem se sem,“ odpovídá Kovač na otázku, zda ještě studuje, nebo už má zaměstnání.

Těžké příklady

I Žlabová je nezaměstnaná. Stará se o domácnost, manžel musí vydělávat. „Zkoušíme hledat práci. Ono by to nebylo těžké, kdyby po nás nechtěli testy. Hlásili jsme se do jedné firmy, dostali jsme stránku příkladů a museli je vypočítat za pět minut. To jsme nestihli,“ líčí Žlabová, která pracovala tři roky v jednom obchodním řetězci. Reportéry pak posílá za sousedem Lakatošem do druhého patra, odkud se line vůně pečínky. „Budu se stěhovat, protože nemám na nájem a jsem bez práce. Jdu bydlet k holce. Platí desítku a nemusí topit. Tady musíme topit a ještě kupovat uhlí,“ stěžuje si Ladislav Lakatoš mezi dveřmi. Dcera osmačtyřicetiletého muže zrovna odchází do svého bytu ve vedlejší bytovce. „A plíseň je tady, má černý zdi. Tátu si vezmu k sobě, nenechám ho tady,“ hlásí rozhořčeně.
Lakatoš vypráví, že loni v září přišel o práci v živočišné výrobě, protože podnik zrušili. „V životě jsem nebyl na pracáku, pořád jsem něco dělal. Všude mám žádosti, životopisy, koukám na inzeráty, všude samá Praha, ale já chci pracovat na vesnici,“ říká a nabádá vnoučka, který se zapojuje do hovoru, aby šel za matkou. U Lakatošů budou obědvat. Hovězí polévku, knedlíky a krkovici na česneku. „Mám rád rejži,“ hlásí vnouček a běží po schodech dolů. Číhá venku, aby se pochlubil slunečními brýlemi. V Hradci ale slunce nesvítí. Září tam jen dům s novou fasádou.

Polední cigárko

Božena Horvátová si krátí čas díváním se z okna. Nemá místo. „Šla bych uklízet, ale jsem už starší člověk a nechtějí mě,“ zvěstuje z druhého patra.
Den pokročil, ale u hradeckých bytovek stále převažuje „zateplovací“ ruch. Bydlí tam všehovšudy osm rodin. „Lidi už se odstěhovali do Chomutova, Kadaně nebo Radonic,“ vyjmenovává Žlabová a zapaluje si polední cigárko.
Je při zemi a zbytek sousedů s ní. Žijí, jak se dá. Je jim jedno, jestli je všední, víkendový či sváteční den. Každý je stejný. Bez práce.

Nezaměstnanost v Ústeckém kraji

Míra nezaměstnanosti v polovině roku 2011 v Ústeckém kraji: 12,35 %

Počet nezaměstnaných obyvatel kraje k 30. 6.: 55 615

Nezaměstnanost podle okresů:

Most 15,87 %
Děčín 13,59 %
Ústí nad Labem 12,87 %
Chomutov 12,32 %
Teplice 11,99 %
Louny 11,04 %
Litoměřice 8,75 %

Volná pracovní místa k 31. 6.: 2599

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video