Akcie, měny & názory Miroslava Frayera: Praha má co nabídnout
Pohled na letošní vývoj akciových titulů na pražské burze mi příliš radosti nedělá. Vezmeme-li v potaz vyplacené dividendy, akcie v rámci indexu PX přinesly vlastníkům doposud zhruba devět procent.
To sice není špatné, ale ve srovnání s hlavními trhy je to mizérie. A je nutné podotknout, že téměř dvě třetiny dosavadního zisku obstaraly právě dividendy. V tom je pražský trh zase oproti světovým trhům nadprůměrný. Vina tak padá na cenový růst akcií, což do velké míry ovlivnila i postupná rebalance indexů MSCI v neprospěch středoevropských rozvíjejících se trhů. Přitom výsledky firem za první polovinu letošního roku rozhodně špatné nebyly.
Otázkou je, co přinese poslední kvartál. Nemyslím si, že bychom měli být svědky nějakých výrazných překvapení na straně hospodářských výsledků. Jednou z největších neznámých může být v případě ČEZ protahující se neplánovaná odstávka druhého dukovanského bloku, která se už dozajista projeví na celkovém hospodářském výsledku v řádu středních stovek milionů korun. Prohraný spor se SŽDC je dalším negativem, i tak ale věřím v naplnění letošního výhledu managementu.
Vypadá to neuvěřitelně, ale už delší dobu máme pro všechny námi pokrývané akcie nákupní doporučení. Nemyslím si, že by se od vydání jednotlivých analýz fundament firem nějak zhoršil. A dividenda u mnoha titulů jako Philip Morris ČR, O2 Czech Republic, Moneta Money Bank, ČEZ nebo Erste Group je více než lákavá a může působit jako jakási částečná pojistka proti přicházejícímu ekonomickému zpomalení. Tak proč je za aktuální ceny nekoupit?
Autor je analytik Komerční banky.