Bratři skoro vlastní. Jak slovenská ekonomika dopadla na víru ve společný stát

Bratislavský hrad

Bratislavský hrad Zdroj: Yellow.Cat via Flickr (CC BY 2.0)

Divíte se, kam že se to Slovensko politicky obrací nejen v prohlášeních politiků, ale i v postojích části jeho veřejnosti? Češi se ale Slovensku diví už přes sto let. Za odlišnostmi není jen jiná historie a kulturní vazby, ale i ekonomika, a to rozhodně ne málo.

Komentář vyšel na Reflex.cz.

V roce 1918 jsme údajně nebyli ani Češi, ani Slováci, ale Čechoslováci a z tohoto omylu nás vyvedl až jistý katolický kněz Andrej Hlinka. I to mělo své ekonomické kořeny. Jak poválečná krize po první světové válce, tak velká světová krize na začátku 30. let minulého století dopadly na chudší Slovensko tvrději než na české země a v době nacionalismu se prostě národ probudil.

Po druhé světové válce komunisté svou víru v zásadní význam předstihu hospodářské základny před politickou nadstavbou přetavili do strhující industrializace do té doby silně rurální a chudé části společné země. Té části, v níž dokonce komunisté v roce 1946 na rozdíl od zemí českých a moravských tehdy ani nevyhráli volby.

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!