Primoco pomůže armádě s dronovým výcvikem. Zůna chystá nákupy bezpilotních systémů za miliardy
- Ministerstvo obrany počítá se zapojením českých výrobců dronů, jako jsou Primoco UAV nebo U&C UAS.
- V první fázi rezort nakoupí zhruba tři tisíce kusů menších bezpilotních letounů za 1,9 miliardy korun.
- Příprava pilotů a dalších odborníků bude časově náročná, obvykle zabere i s praktickou částí výcviku jeden rok.
Po letech přešlapování dostanou nákupy dronů a vyzbrojování armády touto stále žádanější technikou jasný směr. Ministerstvo obrany připravuje zvláštní koncepční materiál, který na základě zkušeností především z Ukrajiny určí, jaké létající a také pozemní prostředky jsou potřeba a kdy je vojsko získá. Součástí plánů však musí být výcvik pilotů a dalších odborníků.
Rezort počítá se zapojením českých výrobců dronů. „Jejich potenciál je velký a prosazují se i v zahraničí. Jsou to například Primoco UAV nebo česko-ukrajinská firma U&C UAS,“ řekl e15 ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). S odkazem na programové prohlášení vlády dodal, že podpora domácího průmyslu je v zájmu armády i celé země.
První tři tisícovky menších dronů
Dronovou koncepci chce mít Zůna hotovou do konce roku. „Umožní nám vyspecifikovat jednotlivé typy této techniky, kterou pak budeme požadovat ve výběrových řízeních,“ uvedl.
Aktuálně už je rozhodnuto o tom, že do roku 2028 ministerstvo nakoupí zhruba tři tisíce kusů menších bezpilotních letounů za 1,9 miliardy korun. „To je první etapa, která počítá s vybavením pro nejnižší taktické jednotky. Následovat bude vrstva pro stupeň brigády a výše, půjde o specializované autonomní systémy, a nejen vzdušné, ale i pozemní,“ vysvětlil šéf rezortu obrany.
Celosvětovou poptávku po dronech nastartovaly ozbrojené střety o Náhorní Karabach v roce 2020 a zejména plnohodnotná invaze Ruska na Ukrajinu o dva roky později. Dálkově ovládané průzkumné a útočné stroje od základů změnily podobu moderního bojiště.
Armáda v minulosti požadovala větší izraelské drony Heron, ze záměru ale z důvodu překotného vývoje dronové techniky vycouvala. I proto se první velká investice zaměří na menší zařízení, která jsou po všech stránkách jednodušší.
Nové výcvikové středisko v Písku
Ředitel společnosti Primoco Ladislav Semetkovský potvrdil, že spolupráce s armádou se začíná rozbíhat. Kromě dlouholetých zkušeností s vývojem a výrobou středně velkých dronů, které firma dodává do řady zemí, nedávno otevřela poblíž Písku první certifikované výcvikové středisko NATO pro vojenské bezpilotní letouny na světě.
Právě tam se mají cvičit piloti a další experti české armády. Do budoucna má středisko sloužit rovněž policejním, záchranářským nebo civilním složkám. „Velmi vítáme, že se začala konečně připravovat dronová koncepce, a věříme, že na podzim bude hotová. S materiálem pomáháme na úrovni popisu schopností, co všechno může moderní armáda od bezpilotního letectví v příštích pěti až deseti letech očekávat,“ řekl Semetkovský.
Zároveň míní, že se otevírá možnost společných nákupů autonomních systémů v rámci V4 nebo jiných států NATO, aby Česko nepostupovalo úplně izolovaně.
S ministerstvem, přesněji s Univerzitou obrany v Brně, už od loňska spolupracuje i zmíněný česko-ukrajinský podnik U&C UAS. Ten škole daroval jednu sadu průzkumných dronů. Pomáhá tak budoucím velitelům seznamovat se s nejnovějšími trendy.
„Tento dar umožňuje výcvik s drony v prostředí intenzivního elektronického boje a zároveň i výcvik v rušení. To jsou oblasti, které jsou v české armádě, řekněme, opomíjené, ale na Ukrajině naprosto zásadní,“ zdůraznil výrobní ředitel U&C UAS Pavel Bulant.
Příprava jako u běžných letounů
Příprava profesionální obsluhy bezpilotního letounu se velmi podobá výcviku pilota běžného vojenského stroje. „Pilot dronu musí prokázat schopnost manuálního řízení a trénování nenadálých situací, tedy třeba vysazení motoru,“ popsal Semetkovský. Praktická část výcviku zabere několik desítek hodin, nicméně stoprocentní osvojení všech schopností obvykle trvá až rok.
Společnost předpokládá, že vojsko by mohlo využívat také její drony Primoco One 150M. Posádku tvoří pilot a operátor senzorů, tedy kamer a radarů. Oba mohou být na jednom místě, anebo díky satelitnímu spojení pracovat i odděleně, včetně přenosu informací v reálném čase.
Výcvikem ve středisku v Písku už podle Semetkovského prošli vojáci z Německa, Španělska, Slovenska, Norska, Malajsie, Iráku a aktuálně se tam školí Ukrajinci. Na projektu se hodlá podílet státní podnik LOM Praha, který má výcvik armádního leteckého personálu na starosti. Kolik pilotů a dalších odborníků bude potřeba, má ukázat chystaná dronová koncepce.
