Česko už konečně potřebuje velkou investici. Může jí být gigafactory na severu Moravy

Investice do gigafactory splňuje tak nejpřísnější ekologické požadavky.

Investice do gigafactory splňuje tak nejpřísnější ekologické požadavky. Zdroj: ilustrace e15

Petr Zahradník

Není pravda, že se v České republice neinvestuje. Naopak, míra investic u nás výrazně přesahuje průměr EU. Každoročně investujeme více než čtvrtinu našeho HDP (průměr EU přitom nedosahuje ani pětiny). Je však pravda, že přestože investujeme hodně, investujeme zřejmě dosti špatně. Protože stávající investice příliš nepřispívají k tomu, abychom drželi krok s našimi ekonomickými konkurenty a v dohledné době dosáhli imaginární, avšak magické úrovně průměrně vyspělé ekonomiky EU.

K dohánění a předhánění tak potřebujeme investice, které jsou jak dostatečně robustní, tak též dobře zacílené na perspektivní oblasti, nejlépe strategického charakteru, jež jsou nezbytné pro chod modernizující se ekonomiky a mají odpovídající návratnost a výnosnost. S dosavadními investicemi jsme pohříchu rádi, že neztrácíme stopu.

Navíc investice s rozdílovým potenciálem se nám už drahnou dobu vyhýbaly, nepočítáme-li vstup Volkswagenu do Škodovky na počátku 90. let a následné mnohonásobné navyšování této investice do celého hodnotového řetězce v období následujícím. Anebo otevření továrny Hyundai v Nošovicích, což je dosud největší přímá zahraniční investice v naší historii a sedmý největší plátce daní v Česku. Hyundai zaměstnává 3300 zaměstnanců a navázal na sebe desítky nových dodavatelů, kteří vytvořili dalších sedm tisíc pracovních míst. Náběh výroby tehdy v roce 2008 pomohl významně snížit dopad ekonomické krize na region.

Video placeholder
Rozhovor pro FLOW s Hanou Landovou o stavebním zákonu • Zdroj: e15

Stojíme na stejné startovní čáře

Nyní, v čase razantních strukturálních změn, kdy celý svět stojí na stejné či obdobné startovní čáře, je unikátní a současně nezbytnou příležitostí podobnou rozdílovou investici uskutečnit. Oblast čisté mobility mezi ona perspektivní odvětví patří. Právem se Česko pyšní tím, že na jeho území se automobilový průmysl rozvíjí již nějakých 130 let. Podoba výrobků se v tomto čase notně proměnila. Stávající fáze proměny je založena na diverzifikaci produktového portfolia v podobě doplnění rejstříku produktů o vozidla s velmi nízkými až nulovými emisemi. Aby si naše země udržela pozici jednoho z globálně největších producentů vozidel v přepočtu na obyvatele, musí sledovat, respektovat a nejlépe i vytvářet rozvojové trendy v tomto odvětví, mezi něž patří též elektromobilita. Uvažovaný investiční záměr, nová gigafactory na severní Moravě, by například mohl komplementárně fungovat s provozem Hyundai a konečně i s mladoboleslavskou automobilkou. Musíme si přiznat, že zelená transformace nejen neznamená zánik automobilového průmyslu u nás, nýbrž příležitost pro to, aby se naše pozice v tomto odvětví udržela či posílila.

Pro toto posílení je zapotřebí uskutečnit robustní investice, k nimž se již nyní odhodlávají země a firmy, jimž osud jejich automobilového průmyslu a jeho dopadu na zaměstnanost a prosperitu na něj navazujících odvětví není lhostejný. Přitom se jedná o investice v objemech, které jsou i makroekonomicky významné a představují nezanedbatelnou část roční investiční aktivity těchto zemí. Například uvažovaná gigafactory by už během výstavby ročně zvyšovala HDP o 1,16 procenta ročně (v důsledku poptávkového efektu) a po zahájení výroby přinejmenším o 0,41 procenta (v důsledku nabídkového efektu). Proto je obvyklé, že těmto investicím je dáván punc strategického významu a investorům se stát snaží vytvořit nejlepší podmínky v podobě investičních pobídek i vytvoření příznivých procesních podmínek, především povolovacích řízení. V případě Hyundai se například pobídky vrátily státu během deseti let.

Vzhledem k tomu, že v posledních letech se s investicemi do zázemí pro čistou mobilitu například právě v podobě výstavby továren na baterie do automobilů doslova „roztrhl pytel“, nechceme-li vyklidit pozice tvořené našimi předky již téměř půldruhého století, neměli bychom otálet. Rozdílové investice nejsou tuctové transakce; jejich tržní prostředí je zvyklé na dodržování určitých pravidel včetně diskrétnosti do doby konečného rozhodnutí, kdy investor obvykle zvažuje několik alternativ jejich umístění a přednost dá té, která nejúplněji naplní jeho představy. Země včetně svých obyvatel, která stojí o tyto investice, by respektování těchto pravidel měla považovat za samozřejmost.

Přínos pro infrastrukturu

V Česku by tato investice mohla být umístěna v regionu, který prochází největší strukturální proměnou od doby průmyslové revoluce; v regionu, kde dochází k útlumu tradičních odvětví, která by měla být nahrazena novými ekonomickými aktivitami, aby region mohl dál prosperovat. A tyto nové aktivity přinášejí i nové pracovní příležitosti jak pro pracovníky oborů v útlumu, tak pro nově příchozí na trh práce. Většinou půjde o kvalitní pozice s atraktivními výdělky pro lidi bydlící v regionu. Investice je součástí konceptu, jehož smyslem je dlouhodobě pomoci ekologii; splňuje tak nejpřísnější ekologické požadavky a konečné výrobky významně přispívají ekonomice a společnosti s nulovými emisemi. Je současně nutné předpokládat, že během výstavby továrny dojde po přechodnou dobu k jisté ekologické zátěži, která by však měla ve fázi provozu pominout.

Takto robustní investice musí být přínosná i pro lokalitu nejen cestou vyšší daňové výnosnosti pro příjem obce, a tudíž vyšších zdrojů pro budoucí obecní investice a tvorby kvalitních pracovních míst, obsazených zejména pracovníky z bližšího i vzdálenějšího okolí, nýbrž též rozvoje velkých infrastrukturních projektů, které povedou k hladké integraci tohoto projektu do struktury a životních podmínek lokality, která by se i v důsledku této investice měla výrazně modernizovat a být tak lépe připravena na výzvy zbytku 21. století.