Česká národní banka bude pravděpodobně držet základní repo sazbu na současných sedmi procentech po celý letošní rok, tedy déle, než jsme původně předpokládali. V dubnové prognóze Komerční banky jsme s kolegy první snížení tuzemských úrokových sazeb očekávali v září a do konce letošního roku měla repo sazba klesnout na 6,25 procenta.
Komunikace bankovní rady měla v posledním čtvrt roce jestřábí charakter. Guvernér Aleš Michl na tiskové konferenci po posledním zasedání ČNB uvedl, že snižování úrokových sazeb nebylo vůbec diskutováno. Stejně jako již několikrát v minulosti zároveň zopakoval, že sazby na dnešním zasedání buď zůstanou opět beze změny, či vzrostou. Úrokové sazby se podle něj budou pohybovat na současné či vyšší úrovni po delší dobu, a to i přes současný pokles inflace, který je oproti prognóze ČNB nepatrně rychlejší. Viceguvernér Jan Frait a člen bankovní rady Jan Procházka však v nedávno zveřejněných rozhovorech řekli, že zvýšení úrokových sazeb je málo pravděpodobné.
Centrální bankéři navíc komentují především meziroční inflaci. Jejím dostatečným poklesem a jasným směřováním ke dvouprocentnímu cíli podmiňují začátek snižování úrokových sazeb. Podle naší prognózy se však meziroční růst spotřebitelských cen bude kvůli nižší srovnávací základně koncem letošního roku pohybovat kolem osmi procent, tedy stále vysoko nad cílem ČNB a zároveň i nad samotnou repo sazbou.
Stabilita úrokových sazeb na současných úrovních po delší dobu podle nás vyústí v jejich rychlejší snižování v příštím roce. Podle nové prognózy Komerční banky bude repo sazba v polovině příštího roku činit pět procent a v jeho závěru klesne na čtyři procenta. Neutrální hladiny tří procent by měla dosáhnout až na konci roku 2025.
Pokud sazby zůstanou do konce roku beze změny, bude měnová politika na přelomu roku pravděpodobně přísnější, než by vyžadoval vývoj ekonomiky a inflace. Svůj díl na tom bude mít i nadhodnocená koruna. Tlaky na nižší sazby z titulu stále utlumené ekonomiky a slábnoucí inflace budou v průběhu druhého letošního pololetí sílit. Už květnová prognóza ČNB doporučovala začít snižovat úrokové sazby v současném čtvrtletí a do konce letošního roku měla repo sazba klesnout pod šest procent, což zároveň nyní zhruba zaceňuje i finanční trh.
Pozdější reakci svými výroky de facto připouštějí i samotní centrální bankéři, když zmiňují, že raději ekonomiku více utlumí, než aby riskovali přetrvání vyšší inflace po delší dobu. Z komunikačního hlediska snižování sazeb v příštím roce usnadní zlom ve vývoji celkové inflace, ač tedy bude souviset zejména s nižšími cenami energií.
Se snižováním úrokových sazeb podle nás ČNB začne na únorovém zasedání. Lednová inflace v okamžiku únorového zasedání ČNB sice ještě známa nebude, odhady její výše by však již měly indikovat výrazný pokles.
Autor je ekonom Komerční banky
