Evropská centrální banka v sazbách ještě přidá. Americký Fed má téměř odpracováno
Nedávné potíže v americkém i evropském bankovním sektoru rozpoutaly diskuzi, zda světové centrální banky budou ve zvyšování úrokových sazeb pokračovat, nebo v obavě o stabilitu bankovního sektoru s utahováním měnových kohoutů skončí.
Pozitivní zprávou je, že od dob minulé finanční krize se Fed i Evropská centrální banka poučily a k řešení případných potíží v bankovním sektoru mají i jiné nástroje než pouze úrokové sazby. Minimálně evropský bankovní sektor má navíc likvidity spíše přebytek a i úroveň regulace je na podstatně vyšší úrovni, než tomu bylo v minulosti. Evropská centrální banka se tedy podle všeho může plně soustředit na svůj ústřední cíl, kterým je dosažení dvouprocentního inflačního cíle.
Zatímco celková inflace již zvolňuje tempo, její jádrová složka očištěná o volatilní ceny potravin a energií strhává další rekordy. V současné době se nachází na 5,7 procenta a pod čtyřprocentní úroveň se nedostane ani do konce letošního roku.
Aby tedy ECB dostála svému mandátu, bude muset se zvyšováním úrokových sazeb pokračovat. Depozitní sazba by se tak měla dostat v září letošního roku až na čtyři procenta. Zároveň bude muset ECB začít výrazněji snižovat svoji obří bilanční sumu. I tak se ale jádrová inflace dostane na cíl až v roce 2026.
Americká centrální banka je v trochu jiné situaci. Velkou část své práce má již hotovou a stojí před ní podle našeho názoru poslední pětadvacetibodové zvýšení sazeb do pásma pět až 5,25 procenta, kde by sazba podle naší prognózy měla zůstat až do začátku roku 2024. Důvodem konce současného cyklu zpřísňování měnových podmínek ale není bankovní sektor jako spíše fakt, že sazby jsou již poměrně vysoko a začínají ekonomiku brzdit. Ta podle našeho názoru projde v první polovině příštího roku mírnou recesí.
Eurozóna se recesi naopak podle všeho spíše vzdaluje, což Evropské centrální bance uvolňuje ruce k dalšímu zvyšování úrokových sazeb a boji s inflací.
Autorka je analytičkou Komerční banky.
