V den, kdy Městský soud v Praze nepravomocně odsoudil Janu Nečasovou za vyzrazení utajovaných informací, rozhodoval také Nejvyšší soud. V souvislosti s jinou kauzou jeho soudci zdůraznili, že nasazení odposlechů mají vždy předcházet konkrétní poznatky, nikoli jen spekulace. Jinak se jedná o nezákonný odposlech.
A ještě si vzpomeňme na nedávný výrok Vrchního soudu v Praze v kauze Davida Ratha. V ní musejí žalobci znovu stavět konstrukci svých argumentů poté, co jim ji soud rozleptal poukazem na nezákonnost odposlechů.
Zdá se, že se smráká nad oblíbenou praxí policistů a státních zástupců – náhodně rozhodit superhusté odposlechové sítě a čekat, co se chytí. Je to dobře pro právní stát, ale špatně pro některé kauzy, v nichž policisté propadli dojmu, že nic jiného než odposlechy není zapotřebí. Včetně kauzy Jany Nečasové, která je vystavěna přesně podle této teorie. Vzhledem k posledním soudním verdiktům má Nečasová u příští instance nemalé šance.