Jak ochránit půdu i rozvoj obcí. Potřebujeme výjimku pro úrodné oblasti

Omezení pro výstavbu skladů nemá být absolutní

Omezení pro výstavbu skladů nemá být absolutní Zdroj: e15 Michaela Szkanderová

Konec hypermarketům a skladům na nejúrodnější půdě. Je to na první pohled bohulibý návrh Ministerstva životního prostředí v novele zákona, o němž mají v pátek hlasovat poslanci ve třetím čtení. Vedle toho ale zaznívají hlasy z řad obcí i podnikatelů, které varují, že by zákon znemožnil rozvoj v úrodných částech země a zároveň by vedl k růstu cen pozemků. Mezi pozměňovacími návrhy proto přibyl další, který je zdravým kompromisem.

Novela zákona o ochraně půdního fondu prošla na podzim Poslaneckou sněmovnou v prvním čtení. Ministr životního prostředí Petr Hladík ji tehdy obhajoval s tím, že bude „průlomová pro českou krajinu, které do budoucna zaručí ucelenou ochranu“. A to tak, že má plošně zakázat výstavbu větších projektů určených pro obchod a logistiku, pokud budou zabírat více než hektar plochy, nebo pro fotovoltaické elektrárny na půdě I. a II. třídy, tedy na té s nejvyšší kvalitou. Reakce, že problém má dvě strany mince, na sebe nenechala dlouho čekat.

Jak upozornil třeba prezident Svazu obchodu ČR Tomáš Prouza, novela sice nevylučuje výstavbu výrobních podniků na této půdě, jenže výroba se bez prostorů pro skladování neobejde. Otázkou je, kdo potom zhodnotí, zda náhodou sklad v kontextu daného projektu není příliš velký. Investoři se už nyní potýkají s nedostatkem vhodných pozemků a kvůli takto stavěné novele hrozí snížení konkurenceschopnosti Česka. Některé obce navíc leží pouze na půdách dvou nejvyšších kategorií, třeba průmyslově vyspělé Mladé Boleslavi, Brnu nebo Kolínu by změna zásadně zkomplikovala hospodářský rozvoj. 

Situaci řeší mimo jiné i sněmovní pozměňovací návrh, který předkládá poslanec Jiří Hájek. Ten už pracuje s výjimkou, kdy by se zákaz neplatil pro území obce, která na svém území nemá možnost umístit takovou stavbu jinde, než na té nejbonitnější půdě. 

Tuto iniciativu konečně vnímám jako rozumný kompromis a Svaz měst a obcí tento pozměňovací návrh podporuje. Ochráníme díky němu nejen půdu, ale i obce, které nemají žádné území mimo nejvyšší kategorie ochrany půdy. Právě u těch by nastala zásadní potíž při rozšiřování výroby i zajištění potřebné vybavenosti třeba pro nově příchozí obyvatele. Výjimku by ještě muselo schválit ministerstvo životního prostředí, jako poslední instance. 

Vliv výstavbu skladů a prodejních prostor na ztrátu orné půdy každopádně není dominantní. Naopak na úbytku rozlohy orné půdy se podílejí dle dat České informační agentury životního prostředí pouze z 8,6 procenta. Za třetinu úbytku může těžba surovin a za čtvrtinu bytová výstavba. Podle dat Českého statistického úřadu za roky 1999 až 2022 je ze zemědělského půdního fondu každoročně odejmuto přibližně 150 hektarů půdy I. a II. třídy na výrobu a skladování. Celková rozloha zemědělské půdy klesla v tomto období o pouhá dvě procenta a rozloha ostatních ploch, včetně všech zastavěných ploch, se zvýšila o necelá čtyři procenta.

Autor je místopředseda Svazu měst a obcí ČR