Komentář Michaela Romancova: Ruské mosty a cesty nikam

Na stavbu mostu dohlížel také prezident Vladimir Putin.

Na stavbu mostu dohlížel také prezident Vladimir Putin. Zdroj: reprofoto/twitter

Stavba mostu přes Kerčský průliv byla dokončena.
Putin otevřel Krymský most v čele kolony kamionů, při řízení se ale nepřipoutal.
Provoz Krymského mostu zahájil slavnostní jízdou ruský prezident Vladimir Putin.
4
Fotogalerie

Když Vladimir Putin slavnostně otevřel most spojující Krasnodarský kraj přes Kerčskou úžinu s okupovaným Krymem, nechal se slyšet, že jde o historický okamžik. Vždyť o výstavbě mostu se uvažovalo ještě za cara. A pak také každou dekádu existence Sovětského svazu. A až teď se díky nasazení dělníků zázrak podařil. Rusko má nejdelší most v Evropě! Sotva zapěl tuto chválu, usedl ruský prezident za volant nákladního Kamazu, slovy „tak pojeďme!“ zavelel sám sobě a jako první přejel po mostě. Ten dokonce mohl nést jeho jméno, což ovšem Putin skromně odmítl.

 

 

Pečlivě připravený triumfální přejezd z jedné strany na druhou stejně jako zmínka o zázraku hodně vypovídají o dnešním Rusku. Co například? V první řadě je třeba zmínit, že se anexí Krymu Rusko v Evropě, obrazně řečeno, ocitlo na druhé straně. A přes veškerou snahu se zatím nepodařilo vybudovat žádný politický most zpět. Moskva tvrdí, že jí současná situace naprosto vyhovuje. Ale socio-ekonomická situace země je všechno možné jen ne dobrá a prudký hospodářský růst, který měl údajně nastat po navázání těsných hospodářských vztahů s Čínou, se jaksi ne a ne uskutečnit.

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!