Hlavním posláním České národní banky je péče o cenovou stabilitu. Tento cíl se v poslední době nedařilo naplňovat. Inflace byla na svém dvouprocentním cíli naposledy v prosinci 2018. Celý loňský rok se držela nad ním a v listopadu a prosinci se dokonce dostala mimo toleranční pásmo, tedy nad tři procenta.
V takové situaci by nás vlastně nemělo překvapovat, že bankovní rada zasáhne a zvýší úrokové sazby. Přesto mnozí čeští analytici růst sazeb neočekávali. Mysleli si, že bankovní rada bude udržovat úrokovou stabilitu a o vysokou míru inflace se postará posilující kurz koruny. Jak se ukázalo, byly tyto odhady (nikoli poprvé) chybné.
Růst sazeb měl okamžitý vliv na korunu. Vůči euru česká měna vyskočila na nejsilnější úroveň od března 2012. To jistě neudělalo radost českým exportérům. Na druhou stranu by měl zlevnit import. To by mohlo navýšit investice do nových technologií, které dovážíme ze zahraničí.
Růst úrokových sazeb v ekonomice se projeví na úvěrech. Zatímco v roce 2019 průměrná úroková sazba na hypotékách klesala, v letošním roce lze očekávat změnu trendu. To by mohlo zpomalit růst cen nemovitostí. Dražší úvěry však budou mít negativní vliv na růst ekonomiky. Ten již v tuto chvíli není nijak závratný a jeho zrychlování nelze očekávat.
Ve srovnání s eurozónou jsou nyní úrokové sazby v Česku podstatně vyšší. To může lákat zahraniční investory. Po dnešním rozhodnutí vzrostly výnosy na českých státních dluhopisech se splatností deset let o desetinu procentního bodu na 1,65 procenta. To je o poznání více než u mnoha eurových dluhopisů, které se často obchodují se zápornými výnosy.
Na burze by z rozhodnutí ČNB měly těžit především akcie bank. Shodou okolností však dnes Komerční banka a Moneta představovaly své výsledky za loňský rok, takže dnešní pohyby těchto titulů po parketu jsou ovlivněny spíše tím než změnou úrokových sazeb.
