ČNB poprvé od loňského května zvýšila úrokové sazby, koruna je nejsilnější za sedm let

Guvernér České národní banky Jiří Rusnok

Guvernér České národní banky Jiří Rusnok Zdroj: ČTK

Guvernér České národní banky Jiří Rusnok
2
Fotogalerie

Bankovní rada České národní banky zvýšila úrokové sazby. Základní úroková sazba, od níž se odvíjí úročení komerčních úvěrů, stoupla o 0,25 procentního bodu na 2,25 procenta. Jde o první zvýšení sazeb od loňského května. Analytici očekávali, že ČNB ponechá úrokové sazby beze změny. Koruna po překvapivém zvýšení sazeb Českou národní bankou posílila pod 25,00 korun za euro. Jde o nejsilnější hodnotu za posledních sedm let. ČNB také zhoršila výhled vývoje české ekonomiky. 

„ČNB trh překvapila. Obavy z vyšší inflace a ztráty kredibility ČNB tak zvítězily nad obavami ze zpomalující domácí ekonomiky a dalšími zahraničními riziky,“ uvedl hlavní ekonom ING Jakub Seidler.

Pro dnešní zvýšení úrokových sazeb ČNB hlasovali čtyři členové bankovní rady centrální banky. Tři členové hlasovali pro ponechání sazeb beze změny, uvedl guvernér ČNB Jiří Rusnok.

Podle Rusnoka se rozhodnutí opírá o novou makroekonomickou prognózu ČNB. „S ní je konzistentní nejprve nárůst domácích tržních sazeb následovaný jejich poklesem ve druhé polovině roku 2020,“ uvedl Rusnok.

Tip: Plánujete hypotéku? Poradíme, jak si půjčit opravdu výhodně

„Zajímavé je, že se ČNB odhodlala sazby zvýšit navzdory evidentním signálům zpomalující české ekonomiky a silnějšímu kurzu koruny,“ uvedl analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák. Podle analytika Raiffeisenbank Víta Hradila zřejmě ČNB ve své makroekonomické prognóze vyhodnotila inflační tlaky na horizontu měnové politiky jako nadměrně silné a rozhodla se reagovat.

„Dnešní krok ČNB považujeme přinejmenším za ukvapený, pozdě načasovaný, a jeho zdůvodnění za krajně nepřesvědčivé. Nevidíme důvody pro predikovaný obrat v cenové dynamice eurozóny, která podle našeho názoru naopak zůstane i dále utlumená,“ uvedl Hradil. 

Aktuální rozhodnutí bankéřů Hradil chápe jako panickou reakci na nedávný vývoj české inflace. Dostupná data ale podle něj nezavdávají důvod ke změně názoru na měnovou politiku a je tak pravděpodobné, že ekonomická realita přinutí ČNB tento krok velice záhy vzít zpět a sazby opět snížit. K tomu by podle něj mohlo dojít již ve druhé polovině tohoto roku. 

Inflace v prosinci stoupla na 3,2 procenta, tedy nad horní hranici tolerančního pásma kolem dvouprocentního inflačního cíle ČNB.

Rusnok doplnil, že výše aktuální inflace nad třemi procenty je pro ČNB prohraná bitva a měnová politika se soustředí na inflaci v horizontu roku až roku a půl. „Inflační tlaky se tak mohly v nové prognóze ukázat jako trvalejší a silnější,“ uvedl.

ČNB zvýšila také lombardní sazbu, a to o 0,25 procentního bodu na 3,25 procenta. Lombardní sazba je procentuální sazba, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů. Diskontní sazbu, na kterou jsou například navázána penále za nesplácené úvěry nebo neuhrazené daně, rada zvýšila o 0,25 procentního bodu na 1,25 procenta.

„Skutečnost, že oznámení výsledku svého dnešního jednání odložila o celou hodinu, svědčí o tom, že jednání v rámci bankovní bylo bouřlivé. Část bankovní rady si přála zvýšení sazeb již delší dobu. Devizoví obchodníci podhodnocovali  pravděpodobnost scénáře zvýšení sazeb v letošním prvním čtvrtletí, přesto je dnešní krok překvapivý,“ uvedl hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda. 

Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení.

„Koruna v reakci na rozhodnutí ČNB okamžitě prolomila hranici 25 korun za euro a dostala se na zhruba sedmileté maximum,“ upozornil analytik ČSOB Petr Dufek.

Hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč upozornil, že prognóza ČNB doporučovala zvýšit úroky již v předchozích čtvrtletích, bankovní rada ale toto volání podle něj vyslyšela až nyní. „Domnívám se, že ČNB již letos své úroky dále nebude muset zvyšovat a repo sazba po zbytek setrvá na úrovni 2,25 procenta,“ uvedl.

Česká národní banka v nové makroekonomické prognóze také mírně zhoršila pro letošní rok odhad růstu české ekonomiky na 2,3 procenta z listopadových 2,4 procenta. Rovněž mírně zhoršila odhad růstu pro loňský rok na 2,5 procenta z předchozích 2,6 procenta. Pro rok 2021 ČNB počítá nadále s růstem ekonomiky o 2,8 procenta.