Svět skupuje unavené Německo. Připomíná to české devadesátky, soudí ekonom
Německo se v loňském roce stalo lovným revírem pro zahraniční akviziční predátory. Země, bojující s ekonomickou stagnací, se pro ně stala výhodným cílem, byznysově zpomalující firmy totiž často byly za dobrý peníz, a investor spolu s nimi navíc získal mnohdy ještě více než jen pouhý odkaz na „staré dobré“ Německo. Totiž technologická řešení či skvělé lidi, které pro byznysový restart stačí jen vhodně popostrčit. Jak uvádí statistiky společnosti Oaklins, přespolní kupci v Německu během loňska nakoupili 907 firem, což znamená téměř jedenáctiprocentní nárůst oproti roku 2023. Nejdelší frontu na německé firmy přitom stál americký kapitál.
„Růst transakčního trhu byl v Německu v loňském roce tažen zahraničními investory,“ uvádí kolektiv autorů analýzy trhu fúzí a akvizic společnosti Oaklins pod vedením analytika Floriana von Altena. „Největší růst zájmu o nákup německých firem ukázali američtí a britští investoři,“ dodává studie.
Zatímco loňské nákupy Britů povyrostly meziročně „jen“ o deset procent, americký zájem o německý byznys poskočil o čtyřiadvacet procent. Pokud jde o nejobvyklejší cíle akvizic, největší zájem kupců se orientoval právě do odvětví, kvůli nimž současné Německo zažívá soumrak svého růstu, totiž průmysl a z něho primárně ostře sledovaný segment automotive.
„Je logické, pokud by v Německu docházelo k velkým výprodejům firem. Německo má za sebou dva roky poklesu a další rok útlumu opět hrozí. Není divu, pokud by se majitelé strádajících firem zbavovali,“ uvádí hlavní ekonom banky Creditas Petr Dufek s tím, že v některých ohledech může současná německá situace s mírnou nadsázkou připomínat českou porevoluční realitu. „V německých firmách pořád zůstává know-how, které lze snadno transferovat do zahraničí. Je to i cesta k likvidaci konkurence tak, jak to tady známe z devadesátých let,“ dodává Dufek.
Jak loni v listopadu uvedl německý list Berliner Zeitung, zahraniční společnosti urychlují své akvizice německých firem na pozadí recese, německé společnosti pak zase stále častěji přesouvají své provozy do zahraničí, aby našly lepší příležitosti k růstu. Mnozí se obracejí k zahraničnímu financování nebo právě prodeji aktiv, aby zvládli těžké ekonomické podmínky.
V říjnu tak například koupila americká Texas Pacific Group Capital německou energetickou společnost Techem v rámci energetické akvizice na téměř sedm miliard eur. Již dříve získal dánský logistický gigant DSV za 14 miliard eur ziskovou část německé státní Deutsche Bahn, logistickou firmu Schenker. Tématem je i potenciální převzetí německé Commerzbank italskou bankou UniCredit.
„O akvizice i investice je zájem. Valuace firem v západní Evropě klesají,“ uvedl v prosinci pro e15 bývalý guvernér České národní banky, exšéf České spořitelny a ekonom Pavel Kysilka s tím, že o akvizice v Německu se zajímá i řada významných českých firem. V závěru loňského roku tak například finalizoval svoji akvizici v Německu český výrobce nemocničních lůžek Linet.
Jak uvádí prosincová analýza americké banky Goldman Sachs, stále ještě největší evropská ekonomika má letos povyrůst o tři desetiny procenta, tedy pomaleji než eurozóna jako celek a pro Spojené království o 1,2 procenta. „Německá ekonomika jako celek již druhý rok v řadě zaznamenala reálný pokles ekonomiky a v podstatě poslední tři roky zhruba stagnuje na předpandemické úrovni konce roku 2019,“ připomíná chronickou ospalost Německa ekonom Komerční banky Jan Vejmělek.
Německo se podle ekonomů potýká s vážnými potížemi, vyplývajícími z nahromaděných a neřešených strukturálních problémů. Typicky mezi ně patří vysoká energetická náročnost a nákladný přechod na alternativní zdroje v situaci, kdy se Německo rozhodlo jít cestou odklonu od jaderné energetiky a útlumu výroby elektřiny z fosilních paliv směrem k obnovitelným zdrojům. Kvůli snížené konkurenceschopnosti trpí zejména tamní průmysl. Jeho produkce za poslední téměř dekádu reálně klesla o téměř desetinu, v případě energeticky náročného průmyslu je pokles dokonce téměř pětinový.