Jednání o Ukrajině v Berlíně byla produktivní, tlak USA na ústupky trvá

Spojené státy a evropské země hodlají Ukrajině poskytnout robustní bezpečnostní záruky a další podporu pro hospodářskou obnovu země. Ve společném prohlášení vydaném u příležitosti pondělního večerního jednání v Berlíně to uvedli premiéři a prezidenti deseti evropských zemí včetně Německa, Francie či Británie a zástupci Evropské unie. Jednou ze záruk má být vytvoření mnohonárodnostní jednotky, která by působila přímo na ukrajinském území.

Vzniknout má také mechanismus na monitorování příměří vedený USA. Spojené státy a Evropa slibují Ukrajině také pomoc s vybudováním armády, která má mít v mírových časech 800 tisíc vojáků, a s poválečnou obnovou země, která se nyní brání rozsáhlé ruské vojenské agresi. Šéfové států a vlád v prohlášení uvítali „podstatné pokroky“ v úsilí amerického prezidenta Donalda Trumpa o zajištění „spravedlivého a trvalého míru na Ukrajině“.

Jednání byla produktivní, řekl Zelenskyj

Berlínská jednání s americkou delegací o ukončení války na Ukrajině nebyla lehká, ale byla velmi produktivní, řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dodal, že Ukrajina bude dál hledat diplomatickou cestu, jak válku ukončit; nesmí se ale podle něj zapomínat, že ji začalo Rusko. Německý kancléř Friedrich Merz oznámil, že Německo hodlá prohloubit obrannou a zbrojní spolupráci s Ukrajinou.

Ukrajinci a Američané jednali o ukončení války na Ukrajině v sídle německého kancléře v Berlíně v neděli večer a dnes po poledni. Jednání se na ukrajinské straně účastnil i prezident Zelenskyj. Už před ním šéf ukrajinských vyjednavačů a bývalý ministr obrany Rustem Umerov řekl, že rozhovory byly „konstruktivní a produktivní“ a dosáhnout se podařilo „skutečného pokroku“. Podrobnosti ani Zelenskyj ani Umerov nenabídli.

Podle Zelenského nejsou podobná jednání nikdy jednoduchá, rozhovory s americkou delegací vedenou zmocněncem prezidenta Donalda Trumpa Stevem Witkoffem a Trumpovým zetěm Jaredem Kushnerem podle něj ale byla velmi produktivní a delegace hovořily o řadě detailů. Prezident zdůraznil, že jakýkoli mír, který se podaří s Ruskem vyjednat, musí být spravedlivý a musí zachovat čest Ukrajinců. Diplomatická jednání podle něj budou dál pokračovat.

Tlaky na Ukrajinu ze strany USA

Podle zdrojů agentury Reuters američtí vyjednavači dál tlačí na Ukrajinu, aby se stáhla z Doněcké oblasti. Také agentura AFP s odkazem na své zdroje napsala, že Američané stále požadují po Ukrajině, aby se vzdala kontroly nad Doněckou a Luhanskou oblastí a stáhla se z částí, které stále ovládá. Kyjev nadále odmítá územní ústupky, podle agentury Reuters Ukrajinci na jednáních žádné teritoriální ústupky neučinili. Rusko napadlo Ukrajinu v únoru 2022 a za cenu výrazných ztrát ovládlo od té doby část jejího území na východě a jihovýchodě.

Německý kancléř Merz na hospodářském fóru zdůraznil, že ruský prezident Vladimir Putin nařídil v únoru 2022 „zločinný“ útok na Ukrajinu a také na evropské mírové uspořádání, které Rusko a jeho předchůdce Sovětský svaz pomáhaly utvářet. Udržitelného míru je podle něj možné dosáhnout jen, když bude nadále existovat svobodná Ukrajina. „Osud Ukrajiny je osudem celé Evropy,“ dodal.

Německý kancléř rovněž oznámil, že Berlín a Kyjev hodlají prohloubit obrannou a zbrojní spolupráci. Vypracovaly kvůli tomu desetibodový plán, který slibuje mimo jiné pravidelné konzultace ministerstev obrany, podporu společných zbrojních podniků či integraci ukrajinského průmyslu do evropského zbrojního trhu. Merz také řekl, že německé soukromé podniky jsou připravené podílet se na poválečné obnově Ukrajiny. Investice do ukrajinského hospodářství jsou podle něj už nyní investicí do budoucna.

Zelenského a Merze ještě čeká setkání s vybranými evropskými představiteli. Schůzky v kancléřství se zúčastní francouzský prezident Emmanuel Macron, britský premiér Keir Starmer, dánská premiérka Mette Frederiksenová, finský prezident Alexander Stubb, italská premiérka Giorga Meloniová, norský premiér Jonas Gahr Störe, polský premiér Donald Tusk, nizozemský premiér Dick Schoof a švédský premiér Ulf Kristersson. Přidají se rovněž předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, předseda Evropské rady António Costa a generální tajemník NATO Mark Rutte. Mluvčí německé vlády Stefan Kornelius dnes dopoledne řekl, že pozvání dostali i Američané.

Šance na opravdový mírový proces na Ukrajině je nyní reálná, možná největší od ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022. Na tiskové konferenci to dnes v podvečer řekl německý kancléř Friedrich Merz. 

„Máme teď šanci na opravdový mírový proces pro Ukrajinu. Tato rostlinka je ještě malá, ale šance je reálná,“ poznamenal před novináři Merz. V jednání podle něj nyní nastala „velká diplomatická dynamika, možná největší od začátku války“.

Dohoda o ukončení války na Ukrajině nikdy nebyla tak blízko, prohlásil podle agentur americký prezident Donald Trump. S ukrajinským prezidentem Zelenským a evropskými činiteli telefonicky hovořil o vznikající mírové dohodě.