Jestli je na české politické scéně strana, jejíž esencí je podpora kapitalismu, jsou to občanští demokraté. Partaj vyvřelá z podnikatelského prostředí, selfmademanů věřící v americký sen po česku, i střední třídy, které imponují nízké daně, štíhlý stát a volný trh. To vše už platí v zásadě jen papírově. Za poslední dva roky, od nástupu k vládní moci, si některé špičky ODS přisvojily rétoriku a činy politiků, kteří se většinou nacházejí nalevo od Jany „Venezuely“ Maláčové.
Posun ve smýšlení té papírově nejkapitalističtější strany tuzemského parlamentu musí být trpký zejména pro jejího voliče. Pro pravičáka starého střihu věřícího ve volný trh, právní stát a kapitalismus coby katalyzátoru budoucího růstu.
Tyto základní jistoty se však bortí pod dopady windfall daně (té se původně říkalo „daň z neočekávaných zisků“, což je sám o sobě termín, který by měl zvednout nejedno pravicové obočí). Její původní účel byl k pokrytí mimořádných výdajů spojených s vysokými cenami elektřiny, nyní, v časech dvousetmiliardového strukturálního deficitu, však vládě plní roli papundeklového spořícího prasátka, jež si stát nechce nechat sebrat.
Touto daní vláda si tak vláda například sáhla na velkou část loňského zisku energetické skupiny ČEZ bez toho, aniž by se musela dělit s akcionáři držícími ve firmě třetinový podíl. Pro ilustraci: na stát se 70procenty akcií připadlo 90 procent zisku.
Co však minoritáři vyčítají ministrovi financí Zbyňku Stanjurovi ještě více, je, že druhý muž ODS chce daň zachovat i pro letošní rok, navzdory tomu, že jejím inkasem již není co kompenzovat, protože ceny elektřiny z loňských maxim výrazně klesly. Vybrané peníze by tak jen lepily deficitní státní rozpočet.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
