Proč jsou Švýcaři, Skandinávci a Nizozemci schopní držet s Amerikou tempo? Zbytek Evropy to nezvládá

Do první desítky nejvíce inovativních zemí světa se propracovalo hned šest evropských států spolu s USA, Jižní Koreou, Singapurem a Čínou. Světovou jedničkou je Švýcarsko, druhé místo patří Švédsku a třetí Spojeným státům. Na šestém až devátém místě následuje evropský kvartet: Velká Británie, Finsko, Nizozemsko a Dánsko. První desítku uzavírá Čína, Německo z ní vypadlo.

Zaostáváme i za jižní Evropou

Česku patří až 31. příčka. Před námi jsou i Portugalsko, Španělsko, Malta nebo Kypr – tedy země jižní Evropy, které se za inovační lídry nikdy nepovažovaly. Z postkomunistické Evropy je před námi pouze Estonsko. Žebříček ukazuje, že střední a východní Evropa se stále nedokázala dotáhnout nejen na bohatý sever a západ kontinentu, ale ani na jeho chudší jih.

Schopnost inovovat a přicházet s novými nápady je přitom základní podmínkou bohatství a vysoké životní úrovně. Švýcaři, Skandinávci a Nizozemci patří k nejbohatším v Evropě právě proto, že tuto schopnost mají.

 Global Innovation Index, podobně jako další žebříčky konkurenceschopnosti, zkoumá úroveň inovací podle široké palety kritérií. Srovnává nejen výši investic do výzkumu a vývoje, ale také výsledky, které tyto výdaje přinášejí. Samotné vysoké investice bez výsledků žádný užitek nepřinášejí.

Analytici sledují zejména podíl firemních investic, kvalitu institucí (tedy stabilitu a co nejnižší regulaci) i úroveň vzdělávání – od znalostí patnáctiletých žáků v mezinárodních testech PISA OECD po postavení univerzit ve světových žebříčcích.

Výtlak investic

Dalším klíčovým měřítkem je dostupnost kapitálu a schopnost zakládat a financovat startupy. V této kategorii se sleduje, kolik v zemi vzniklo jednorožců, tedy miliardových dolarových firem, a jaká je jejich hodnota vzhledem k celkovému ekonomickému výkonu země. Hodnotí se také patenty – nejen jejich počet, ale i to, kolik peněz skutečně přinášejí. Sleduje se podíl exportů s vysokou přidanou hodnotou, rozvoj znalostní ekonomiky i růst produktivity práce. Jde o komplexní pohled na to, jak se potenciál inovací přetavuje do reálného bohatství.

Tyto ukazatele tvoří soubor podmínek, které otevírají cestu mezi světové inovační lídry. Neobejde se to bez špičkových institucí, snadného přístupu ke kapitálu a univerzit v první světové padesátce. Tyto předpoklady splňují všechny evropské země z inovační top desítky – a to hlavně v technologických a přírodovědných oborech, kde dnes vzniká většina inovací. Bez elitních univerzit a dostupného rizikového kapitálu to prostě nejde.

Bez elitních světových univerzit není šance

Velikost země přitom nehraje roli. Nelze se vymlouvat na to, že malý stát nemůže mít špičkové univerzity. Podle žebříčku QS World University Rankings, s nímž Global Innovation Index pracuje, je švýcarská ETH Zürich sedmou nejlepší univerzitou na světě – a vůbec nejlepší v kontinentální Evropě mimo britské ostrovy. Argumentem není ani jazyk: hned za Curychem, na osmém místě, je National University of Singapore. Švýcarsko má devět milionů obyvatel, Singapur šest – obě země jsou menší než Česká republika.

Díky těmto školám se z Curychu i Singapuru staly světové inovační klastry. Firmy se tam stěhují, protože tam najdou dostatek špičkových lidí s novými nápady. Úplně stejně vzniklo Silicon Valley: peníze i mozky následují dobré podmínky. Další švýcarská univerzita, École Polytechnique Fédérale de Lausanne, je na 22. místě světa. Teprve za ní je první německá – Technická univerzita v Mnichově. Malé Švýcarsko má dvě univerzity mezi 22 nejlepšími na světě. Díky tomu, že obstojí i v dalších měřítcích a nemá výrazné slabiny, není překvapivé, že je světovou jedničkou. Její dominance se projevuje především ve farmacii a biotechnologiích.

Nizozemci mají univerzity v Delftu a Amsterdamu na 47. a 53. místě. Švédsko má své školy na 72. a 78. příčce. Všechny evropské země z první inovační desítky mají navíc silné firemní lídry. Dánové a Švýcaři dominují ve farmacii, v Nizozemsku sídlí jediný světový výrobce strojů na produkci čipů – ASML.

České slabiny 

Detailní pohled na české skóre ukazuje, co nám chybí. Největší slabinou je absence elitních univerzit a také finance. Pro startupy, kde vzniká většina nových nápadů, je u nás velmi obtížné získat rizikový kapitál – jsme až na 44. příčce. V tržní kapitalizaci inovativních firem dokonce na 73. místě. Nedostatečná sofistikovanost finančního trhu pro inovativní obory je tedy naší hlavní slabinou. Stejně jako u univerzit to není překvapivé: většina firem se stále financuje bankovními úvěry, které ze své podstaty rizikové být nemohou. A nic se na tom nemění.

Jde o poměrně detailní diagnózu našich slabin – a také recept, jak je změnit. Kdyby se někdy našel v politice někdo, koho bude skutečně zajímat, jak zvýšit potenciál prosperity. Bez účasti v první světové inovační lize ale nemá nikdo šanci dostat se mezi nejbohatší. Zůstává uvězněn v pasti středních příjmů – a to je bohužel situace, v níž se v posledních letech ocitáme i my.