Proč jsou Švýcaři, Skandinávci a Nizozemci schopní držet s Amerikou tempo? Zbytek Evropy to nezvládá

Do první desítky nejvíce inovativních zemí světa se propracovalo hned šest evropských. Spolu s Amerikou, Jižní Koreou, Singapurem a Čínou. Světovou jedničkou je Švýcarsko, dvojkou Švédsko. Trojkou právě Spojené státy. Od šestého do devátého místa následuje evropský kvartet v pořadí Velká Británie, Finsko, Nizozemsko, Dánsko. Top ten uzavírá Čína. Německo z první desítky vypadlo. 

Zaostáváme i za jižní Evropou

Nám patří až 31. příčka. Před námi jsou i Portugalci, Španělé, Malta nebo Kypr. Tedy země jižní Evropy, které se za žádné lídry v inovacích nikdy nepovažovaly. Z postkomunistické Evropy je před námi jen Estonsko. Žebříček ukazuje, že ve schopnosti přicházet s novými nápady a vydělávat na nich se střední a východní Evropa stále nezvládla dotáhnout nejen na bohatý sever a západ Evropy, ale ani na chudší jih. 

Právě schopnost inovovat a přicházet s nápady je základní podmínkou bohatství a vysoké životní úrovně. Švýcaři, Skandinávci a Nizozemci jsou nejbohatší v Evropě. Právě proto, že to umí. 

Global Innovation Index podobně jako různé žebříčky konkurenceschopnosti zkoumá úroveň inovací podle široké palety měřítek. Srovnává nejen to, kolik v jednotlivých zemích investují do vývoje a výzkumu, ale také to, jaké výsledky ty investice přinášejí. Samotné vysoké investice bez výsledků žádný užitek nepřináší. Analytici se také zaměřují na to, kolik do vývoje dávají především firmy. Sledují kvalitu institucí. To znamená mimo jiné stabilitu a co nejnižší regulaci. Posuzují úroveň vzdělání ze všech možných pohledů. Od úrovně znalostí patnáctiletých dětí v mezinárodních srovnávacích testech PISA Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj po pozici univerzit ve světových žebříčcích. 

Výtlak investic

Dalším klíčovým měřítkem je snadný přístup ke kapitálu a schopnost zakládat a financovat startupy. V kategorii „výtlaku“ sledují to, kolik v zemi vzniklo jednorožců, miliardových dolarových startupů. Jaká je jejich hodnota jako podíl na celkovém ekonomickém výkonu země. Sledují patenty. Ale nejen to, protože samotný patent ještě nemusí přinášet žádnou přidanou hodnotu.

Dívají se na to, kolik peněz zemi ty patenty vynáší. Jak významný je podíl exportů s vysokou přidanou hodnotou na celkovém vývozu země. Sledují, jak velký podíl je znalostní inovativní ekonomiky s vysokou přidanou hodnotou na celkovém výkonu země. Jak rychle roste produktivita práce. Je to komplexní pohled na potenciál inovací a jeho přetavování do reálného bohatství a přidané hodnoty. 

Dá se to vnímat i jako soubor podmínek, které vedou do první ligy světových inovačních lídrů. Nejde to bez špičkových institucí. Velmi snadnému přístupu ke kapitálu pro nové nápady a objevy. A skutečně špičkových univerzit v první světové padesátce. Ty mají všechny evropské země, které se do první světové inovační desítky dostaly. A mají je právě v technologických oborech a přírodních vědách, kde se aktuálně drtivá většina inovací odehrává. Bez těch světově prvoligových univerzit to nejde. Ty jsou stejně jako snadno dostupný rizikový kapitál podmínkou naprosto nutnou. 

Bez elitních světových univerzit není šance

Velikost země nehraje roli. Nedá se vymlouvat na to, že někdo je dost malý na to, aby měl špičkové univerzity. Podle žebříčku nejlepších univerzit světa Top Universities: QS World University Rankings, s nímž Global Innovation Index pracuje, je švýcarská ETH Zürich sedmou nejlepší univerzitou na světě. Vůbec nejlepší v kontinentální Evropě mimo britských ostrovů. Argumentem není ani to, že angličtina není mateřský jazyk. Hned za Curychem je mimochodem na osmém místě National University of Singapur. Švýcarsko má devět milionů obyvatel, Singapur šest. Obě země jsou menší než Česká republika.

Právě díky těmto špičkovým školám jsou z celého Curychu i Singapuru světové inovační klastry. Firmy se tam stěhují, protože tam mají velkou nabídku špičkových lidí, kteří jim ty nápady přinesou. Úplně stejně se rodilo Silicon Valley. Peníze a mozky se stěhují za dobrými podmínkami. Další švýcarská univerzita École Polytechnique Fédérale de Lausanne je na 22. příčce na světě. Teprve za ní je první německá, Technická univerzita v Mnichově. Malé Švýcarsko má dvě univerzity mezi 22. nejlepšími na světě. A protože velmi dobře vychází i v dalších měřítcích a v zásadě nemá žádnou velkou slabinu, není překvapivé, že je světovou jedničkou. Jeho dominance se projevuje především ve farmacii a biotechnologiích. 

Nizozemci mají své univerzity v Delftu a Amsterdamu na 47. a 53. příčce na světě. Švédsko na 72. a 78. místě. Všechny evropské země z první inovační desítky mají taky velmi silné firemní lídry ve svých oborech. Dánové a Švýcaři farmacii. V Nizozemsku sídlí jediná světová firma produkující stroje na výrobu čipů ASML.

České slabiny 

Jako zrcadlo těch nejúspěšnějších je zároveň při detailním pohledu na české skóre vidět, co nám chybí. Našimi největšími slabinami jsou vedle absence špičkových škol z první světové ligy také finance. Pro start-upy, kde se rodí většina nových nápadů, tady vůbec není snadné dostat se k rizikovému kapitálu. Jsme v tom až na 44. příčce na světě. V tržní kapitalizaci inovativních firem až na 73. místě. Malá sofistikovanost finančního trhu pro inovativní obory je celkově naší největší slabinou. Stejně jako u univerzit to není překvapivé. O tom, že se tady většina firem stále financuje bankovními úvěry, které ze své podstaty nemůžou být rizikové, se mluví roky. V zásadě nic se nemění. 

Je to poměrně detailní diagnóza našich slabin i recept, jak je změnit, kdyby se náhodou někdy našel v politice někdo, koho skutečně bude zajímat, jak by se dal zvednout potenciál prosperity. Bez míst v první světové inovační lize ale nikdo nepatří ani do první ligy nejbohatších. Trčí v pasti středních příjmů. Jako se to bohužel poslední roky děje i nám.