Investice do obrany a bezpečnosti Česka posílí konkurenceschopnost a přispějí k prosperitě země
- Obranné investice mají posílit bezpečnost i konkurenceschopnost Česka.
- Klíčová je spolupráce státu, průmyslu, financí a výzkumu.
- Budoucnost táhnou inovace: drony, AI, protivzdušná obrana.
Zvýšené investice do bezpečnosti, posílení obranného průmyslu a lepší spolupráce se státem i finančními institucemi mohou přispět k prosperitě České republiky. Na tom se shodli zástupci vlády, zbrojařských firem, bank i dalších organizací na hojně obsazené konferenci Obrana a bezpečnost, kterou uspořádal na počátku prosince časopis Reflex a magazín e15. Navíc nepředvídatelnost a nestabilita ve světě nás nutí nejenom hledat lepší schopnosti se bránit, ale i projektovat svoji sílu. Jaká jsou v tomto směru východiska a co je potřeba ještě udělat?
Úvodní slovo měl na konferenci Karel Havlíček, první místopředseda hnutí ANO, který se mezitím stal vicepremiérem a ministrem průmyslu a obchodu. Havlíček upozornil, že peníze musí i v tomto případě „vydělat především soukromý sektor“. Připomněl rovněž, že je potřeba, aby nová vláda stanovila, do čeho bude alokovat více peníze, jestli do dopravní či energetické infrastruktury, do obranných opatření, do ekologických opatření nebo třeba do vědy.
„Základními pilíři bezpečnosti jsou obrana, doprava a energetika. Stát bude zadávat v těchto sektorech zakázky a budou to v příštích deseti letech biliony korun. Do obranných výdajů je proto potřeba zapojit nejenom velké, ale i střední a malé podniky a celé by to mělo být provázáno s výzkumem, vědou, startupovým prostředím, s kyberbezpečností, rozvojem umělé inteligence, ale také s potřebnými obory na vysokých školách,“ prohlásil Karel Havlíček. Současně dodal, že na obranu a bezpečnost se „nesmí vydávat peníze tupě, ale musíme to udělat maximálně hospodárné“.
Stabilita prostředí je důležitá
V prvním panelu konference, který se jmenoval Spolupráce státu a obranného sektoru, vystoupili Kristýna Helm, viceprezidentka pro mezinárodní vztahy Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR, dále David Chour, místopředseda představenstva a výkonný ředitel skupiny CSG a Radka Konderlová, vrchní ředitelka sekce průmyslové spolupráce Ministerstva obrany.
David Chour z CSG připomněl, že „vláda může s mnoha věcmi i pro obranný průmysl pomoci, protože je potřeba zrychlit a zjednodušit stavební řízení, které nás pořád trápí a mělo by se pokročit dál i v digitalizaci státní správy„. CSG podle něj věří, že nová vláda pomůže vytvořit v tomto směru lepší prostředí. To má pomoci vytvořit nová pracovní místa, zvýšit výběr daní, a to pomůže celému hospodářství České republiky.
„My jako velká firma českého obranného průmyslu potřebujeme určitě vědět, jak bude systém fungovat v dlouhodobém horizontu, co přesně česká armáda potřebuje, abychom do toho mohli investovat, aby v tom byla i pro podnikatele jistota, protože ty investice jsou obrovské. Následně to poslouží jako určitá reference také pro vývoz, protože my většinou žijeme z exportu. A nová vláda by měla přímo svojí účastí podporovat i zájmy exportérů,“ vysvětlil Chour. „Zásadním elementem je v současném světě také energetická a surovinová bezpečnost, která by měla být konsenzuální pro všechny vlády, ať už bude vládnout jakýkoli kabinet,“ dodal.
Na závěr řekl, že „CSG spolupracuje prakticky ve všemi vysokými školami, ale přetavit to v efektivní spolupráci, která se v obranném průmyslu projeví, je ještě potřeba dotáhnout, protože v České republice to nefunguje tak dobře, jako v některých jiných vyspělých evropských zemích.“ Ke známé muniční iniciativě, o které vláda Andreje Babiše přemýšlí, co s ní udělá, řekl, že je to politická otázka, ale měla by podle něj v nějaké podobě fungovat dál.
Společné nákupy situaci zjednoduší
Radka Konderlová z ministerstva obrany zdůraznila, že „vztah českého státu a obranného průmyslu má rovněž mezinárodní rozměr, protože Evropská unie i jednotlivé členské země rozhodly, že budou dávat v příštím rozpočtové období na bezpečnost, odolnost a obranu daleko více financí.“ „Důležité mohou být společné nákupy evropských zemí, které by měly být jednak rychlejší a také finančně výhodnější. Vidíme v tom i pro náš obranný průmysl určité zjednodušení,“ sdělila Konderlová.
Upozornila i na některé problémy: „Je skutečně potřebné, aby byla výběrová řízení rychlejší. Proto by se měla změnit či upravit legislativa, aby spolupráce armády a obranného průmyslu fungovala lépe a abychom kvůli tomu také nepřicházeli při možném exportu o peníze. A ministerstvo obrany by mělo propojovat jednotlivé aktéry obranného průmyslu, od těch malých až po velké,“ řekla Radka Konderlová. K muniční iniciativě prohlásila, že „kdyby nebylo české muniční iniciativy, tak by byly fronty na Ukrajině někde jinde, proto byla prospěšná“.
Pozor na nakupování “za každou cenu„
Kristýna Helm z Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR dodala, že vláda a stát mají spousty nástrojů, jak mohou zasáhnout do podnikatelského prostředí. Pokud se do příštích akvizičních programů podaří prosadit maximální možný poměr českého obranného průmyslu, tak tuzemský obranný průmysl na to “určitě naváže“. Upozornila ale, že „nelze nakupovat rychle a zběsile“.
Pak připomněla, že česká armáda by měla více přímo spolupracovat s obranným průmyslem a mělo by se to ještě více propojit s vědou, výzkumem a inovacemi. Tím prý dojde k vývoji věcí, které armáda chce a potřebuje, a které současně obstojí v mezinárodní konkurenci, aby se mohly i exportovat. „Měli bychom vyvíjet i nové systémy, abychom v tvrdé konkurenci obstáli. Ze strany státu přitom sílí proexportní podpora, ta je dobrá, měla by pokračovat a já bych dokonce doporučila, ať se do ní moc nešťourá,“ prohlásila.
Doplnila, že spolupráce obranného průmyslu se školami by měla začít daleko dříve než na vysokých školách. K nové vládě ještě řekla, že „by se mohly využít mezivládní styky k barterovým obchodům, aby byla třeba produkce českého obranného průmyslu vyměněna za suroviny z některých částí světa“. Podle Kristýny Helm by stát neměl rušit muniční iniciativu, protože tu většinově platily jiné státy, ale zabezpečují jí české firmy.
Banky už nejsou tak přísné, ale...
Konference pokračovala panelem s názvem Financování a export. Financování v rámci obranného průmyslu je velké téma, protože v minulosti padalo mnoho stížností na neochotu bank a dalších institucí financovat či podporovat tento sektor ekonomiky. Jak se to v posledních době změnilo? Banky totiž přece jenom rozvolnily své strategie vůči zbrojařům. V panelu vystoupili David Havlíček, předseda představenstva EGAP, dále Miroslav Stříbrný, ředitel úseku obchodu a exportního financování České exportní banky a Petr Válek, obchodní ředitel ACCESS EU.
David Havlíček z EGAP upozornil, že situace se pro český obranný průmysl v poslední době hodně změnila, banky už prý financují i věci, které byly pro ně kdysi na hraně. „My jsme například na jaře spustili nový program na zvýšení výrobních kapacit českých firem působících v obranném průmyslu,“ vysvětlil. S pojištěním EGAP mohou tyto firmy získat snadněji bankovní úvěry. Bylo na to rozhodnutím vlády vyčleněno pět miliard korun. „Řešení případů v obranném průmyslu je ovšem časově velmi různorodé, přestože my víme, že některé věci hodně spěchají, že na rychlosti při zabezpečení obrany záleží,“ informoval účastníky.
Havlíček pak vysvětloval, jak oblast obrany je specifická v tom, že nejčastějším zákazníkem je stát. “To je pro nás výhodné, protože to riziko nese nějaký stát. Rostl například vývoz v tomto sektoru do jihovýchodní Asie, do Vietnamu či Indonésie, roste i Afrika, tam se vždy objeví nějaká zajímavá země. Colt dodává s naší podporou své zbraně do Egypta, dodávky šly i do Rwandy či do Keni,“ popisoval úspěšné exportní případy.
Upozornil ale i na jeden problém: „Do budoucna to sice vidíme pozitivně, ale už začínáme narážet na naše možnosti a kapacity, takže očekáváme větší spolupráci od české vlády, úřadů i evropských institucí,„ tvrdil. Kvalitní zakázky by dle něj neměly zůstat bez státní podpory. “Například Evropská investiční banka měla v minulosti defence zakázanou, ale to se změnilo, jenže pořád to asi není to, co bychom chtěli,„ prohlásil a připomněl, že EGAP má také „Fond Ukrajina“, v němž pojišťuje vývoz za výhodných podmínek, a je rozšířen i o dodávky v oblasti zemědělství či energetiky“.
Jak udržet obranný export i v mírových dobách
Miroslav Stříbrný z České exportní banky také poukázal na některé změny. „Od počátku války na Ukrajině jsme byli schopni oblast obranného průmyslu financovat. Přes čtyřicet procent toho, co jsme letos financovali, bylo v oblasti defence a klientů nám neustálé přibývá,„ uvedl. Banka se dle něj snaží rovněž urychlit proces financování různých projektů a u toho ji hodně zajímají nové technologie, a tedy i firmy, které se jim věnují.
“Momentálně je kvůli válce na Ukrajině velký zájem o export výrobků českého obranného průmyslu, ale my bychom potřebovali, aby se významný export udržoval i v dobách míru, abychom také na to měli připraveny výrobní kapacity a nabízeli to, o co je zájem, a to ve vysoké kvalitě, konstatoval“. Upozornil rovněž, že na zbrojaře by vláda neměla uplatnit nějakou speciální daň, přestože mají vysoké zisky“.
Petr Válek z ACCESS EU pak vysvětlil, čemu se jeho společnost věnuje a jaké to má souvislosti s obranným průmyslem. „Působíme v rámci Evropy. Pomáháme navazovat klientům strategická partnerství, pomáháme jim být vidět v Bruselu a zajišťujeme jim potřebné informace. Z našeho pohledu u toho vidíme téměř revoluci, na investice do obranného průmyslu je nahlíženo úplně jinak než v minulosti, kdy byla nejrůznější omezení,„ tvrdil.
Už nyní ale i české firmy mají údajně možnost hlásit do různých evropských programů, u menších projektů si budou moci sáhnout na evropské peníze už příští rok, u větších projektů má být zhruba do dvou let. “Evropské instituce se zaměřují a zajímají i o startupy, ale tam je potřeba upozornit, že mnoho startupů vzniká s účastí velkých firem, která sice může být relativně malá, jenže v případě žádosti o podporu to pak spadá v rámci evropské legislativy pod velký podnik,„ varoval.
A jaký je podle něj zájem o evropské peníze? „Někdy u toho zaznamenáváme slabší připravenost českých firem, jak to přesně udělat, jakou mít investiční strategii, a pak vzhledem k nastaveným evropským pravidlům není možné zajistit některé projekty tak rychle, jak si to některé české firmy představují,“ upozornil. Pokud jde o budoucnost v Evropě s výhledem například na pět let let, tak bude podle Válka bude určitě větší zájem z obranném průmyslu o dělostřelecké systémy, rakety, drony, protivzdušnou obranu či projekty spojené s logistikou. „A dodávám, že dobré příklady ze zahraničí, mohou být inspirací i pro český obranný průmysl a že centrum informací o tom je v Bruselu,“ konstatoval.
Jak inovovat
Třetím panelem byly na konferenci Inovace obranného průmyslu. V něm vystoupiliMilan Macholán, generální ředitel PBS Velká Bíteš a viceprezident pro letecké systémy Asociace leteckého a kosmického průmyslu, Pavel Bulant, CEO, CSTG člen skupiny UAC, dále Martina Tauberová, viceprezidentka pro mezinárodní vztahy a bezpilotní letectví z Asociace leteckého a kosmického průmyslu a generálporučík Miroslav Hlaváč, první zástupce náčelníka generálního štábu Armády ČR.
Milan Macholán z PBS připomněl, že vzhledem k situaci ve světě se musí Česko přizpůsobit novým formám boje. Válka na Ukrajině dle něj akcelerovala zásadní změny, zejména v rychlosti uplatnění nových věcí na bojišti. Pochlubil se, že motory PBS jsou na světové špičce, používají se pro drony i rakety a firma je dlouhodobě pravidelně inovuje. Jen letos podle něj firma na inovace vynaložila miliardu korun. A co by PBS potřebovala? „I v Česku by měli mít naši odběratelé, včetně armády, jasnější zadání, tak, jak to vidíme v zahraničí, pak se to dá rychleji vyrobit. U toho pak připomínám, že podpora ze strany státu přispívá nejenom k budování schopností české armády, ale posiluje i export,“ řekl Macholán.
Pavel Bulant z UAC, která se věnuje výrobě dronů, upozornil, že dnes se změna inovačního cyklu v našem oboru počítá jen na měsíce. To je prý oproti minulosti zásadní posun. “Naše přidaná hodnota je vtom, že u některých dronů je nechceme jenom vypouštět a aby zasáhly cíl, ale aby se pak i vrátily.“ K nové vládě a české armádě uvedl, že pokud má něco dělat více stát i nová vláda, tak jsou to větší investice do inovací, vědy a výzkumu. „A armáda musí uvažovat dlouhodoběji než jen třeba o tom, co potřebuje dnes a také daleko více komplexněji,“ dodal. A co vidí jako důležité pro blízkou budoucnost obranného průmyslu? „Například větší využití umělé inteligence a jednoznačně posílení protivzdušné obrany,“ konstatoval Bulant.
Martina Tauberová z Asociace leteckého a kosmického průmyslu publikum upozornila, že silně vnímá obavy z toho, co se děje v Evropě i ve světě a že bychom na to měli adekvátně reagovat. “V důsledku konfliktu na Ukrajině se totiž změnil i vztah aktérů v obranném průmyslu a vývoje, dokonce tam vidíme obrovské semknutí mezi bojující ukrajinskou armádou a vývojáři v technologických firmách. Ani naše armáda proto nemůže čekat na nové technologie roky, jak je dnes obvyklé, měly by to být jen měsíce“.
Jen drony to nezachrání
Co v této souvislosti vidí? „V Evropě je velký tlak na pořizování jak dronů, tak prostředků protidronové obrany, potřeba je mít i funkční protivzdušní obranu, ta dnes chybí. Musíme mít ale dostupné technologie, v případě dronů jde o to, ať nejsou předražené, ať jsou lehké, modulární a dají se zapojit do širšího systémů protivzdušní obrany. Důležité jsou proto dnes i firmy, které dokážou vyrábět systémy s duálním využitím, tedy jak pro armádu, tak pro civilní účely.“
Tauberová se zamyslela i nad současným stavem obranného průmyslu. Na vzestupu jsou podle ní technologické společnosti, protože ty jsou určitým způsobem schopny zabezpečit na bojišti i technologickou převahu. „Česká vláda by proto měla více podporovat navýšení výrobních kapacit obranného průmyslu zejména v případě nejmodernějších technologií,“ prohlásila a upozornila, že by se vývoj měl věnovat také více laserovým technologiím.
Armáda se snaží držet krok
Generál Miroslav Hlaváč z generálního štábu upozornil, že zatím česká armáda není dostatečně rychle schopná aplikovat všechny požadavky na zajištění obranyschopnosti země. "Vývoj nás někdy předbíhá, plyne to i z toho, že v České republice převládá pocit bezpečí, proto urgence toho, že bychom měli zrychlit, tu taková není," uvedl. Legislativní rámec pak podle ně někdy neumožňuje dělat některé věci a rozhodnutí dostatečně rychle.
Hlaváč ale přinesl i pozitivní zprávy. „Nestojíme na místě, spolupracujeme s různými firmami z obranného průmyslu, s vysokými školami, s Akademií věd, některé systémy, na kterých se pracujeme, se už testují. Doufám, že je brzy začneme používat," věří. Armáda přitom podle něj buduje své schopnosti podle hrozeb, které existují, jenže tyto hrozby se mění, schopnosti protivníka se také mění, a proto v tom vojsko musí najít určitou rovnováhu - mezi užitím tradičních vojenských prostředků a těch moderních.
A co Hlaváč vidí v blízké budoucnosti v obraně a bezpečnosti zajímavého a důležitého? „Využití kvantové technologie, dále umělé inteligence kvůli zpracování obrovského množství dat a dobudování integrované protivzdušné obrany,“ vysvětlil.
