Státu chybějí ajťáci. Nechce jim totiž dost zaplatit

.

. Zdroj: Shutterstock

Chronický nedostatek IT specialistů ve veřejné správě je věc, která je natolik dlouho známá, že donutila i místopředsedu vlády pro digitalizaci Ivana Bartoše k předložení materiálu s názvem Kritický nedostatek ICT pracovníků ve státní správě. Je to čtení, které je smutné a zoufalé zároveň.

Nejdříve ta smutná část: Materiál na jednom místě shrnuje, co všechno je špatně. „Průměrné platy pracovníků ICT ve státní správě jsou zhruba o 40 procent nižší než u pracovníků na stejné pozici v soukromém sektoru (údaje za r. 2021, zdroj ČSÚ). Pouhá tři procenta státních zaměstnanců se věnují tomuto oboru činnosti, zatímco v soukromém sektoru je to kolem sedmi procent a v sektoru bankovnictví a pojišťovnictví, který je stylem práce státu podobný, je to dokonce 18 procent.“

Bartošovi lidé také docela dobře identifikovali, kde je problém – když se stát rozhodl, že nebude platit interní zaměstnance, musí si je najímat dodavatelsky. „(…) příliš nízké platy u těchto profesí vyvolávají na straně státu zcela mimořádné náklady na nákup služeb nebo tzv. body shopping. Čísla v tomto případě hovoří jasně: Nízké platy jsou pro stát drahé.“ Dalším výsledkem je ztráta know-how, protože externisté ho z podstaty věci nenechají ve státní organizaci, ale odnesou si ho o dům dále k dalšímu zákazníkovi. Stát je tak čím dál tím víc závislý na dodavatelích.

A lepší to nebude – v Česku podle statistik ministerstva práce chybí 23,6 tisíce analytiků a vývojářů. Demografický vývoj také není příznivý, na trh práce teď přicházejí velmi slabé ročníky narozené kolem přelomu tisíciletí. A pokud už se mezi nimi najdou ajťáci (což bezesporu ano), nemají moc důvodů, proč by měli jít pracovat pro stát – viz výše zmíněný rozdíl mezi ohodnocením ve státní a soukromé sféře.

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!