Trump jako behaviorální ekonom? Moc smyslu v tom nehledejme
O víkendu jsem měl možnost se zúčastnit „Letní školy ekonomie a investování“ konané v srdci Vysočiny. Tématem mé prezentace byl pohled behaviorální ekonomie na lidské rozhodování. Po přednášce jeden ze studentů vznesl zajímavý dotaz: jestli můžou mít tolik vysmívané, kritizované, „nesmyslné“ Trumpovy kroky přece jen v sobě nějakou racionalitu.
Z pohledu tradiční ekonomie velkou dávku rozumnosti nenajdeme. Trumpovy celní aktivity se nedají zdůvodnit ani snahou o větší soběstačnost v kritických oborech (smysl by dávalo zvýšení cel selektivně, nikoliv plošně), ani rozkládáním dopadů globalizace na americký průmysl v čase (tyto dopady už dávno proběhly), ani škodlivostí deficitů v bilanci obchodu se zbožím (tyto deficity jsou do značné míry kompenzovány přebytky v obchodu se službami).
S otazníkem je i motiv vytvořit nový zdroj peněz pro federální rozpočet. Přínos z tohoto směru může totiž být snadno převážen negativním dopadem na americký růst, a tedy na výběr ostatních daní.
Z pohledu behaviorální ekonomie, která si všímá nedokonalostí v lidském rozhodování, můžeme jistou racionalitu (ne nutně záměrnou) najít v Trumpově tendenci vyhlásit nejprve velmi drsný postup a vzápětí z něj ustoupit. Efekt je stejný, jako třeba když obchodník uvede „obvyklou“ cenu a ihned ohlásí slevu z ní, nebo když odborář navrhne na začátku vyjednávání růst mzdy výrazně vyšší, než jaký podle jeho očekávání vyplyne z následného jednání.
Všechny tyto případy spojuje behaviorální efekt zvaný „kotva a přizpůsobení“, tedy naše tendence při hledání správné nebo vhodné hodnoty určitého parametru vyjít z nějaké jeho počáteční hodnoty neboli kotvy – a to i v případě, že jde o vyjednávání a že původcem kotvy je naše protistrana.
Problém je v tom, že přizpůsobení (tedy posunutí se od kotvy směrem k hledané hodnotě) je pak často nedostatečné. Pokud tedy s kotvou přijde protistrana, může tak posunout naše myšlení směrem, který jí hraje do karet.
Trumpova taktika tudíž možná dává smysl jako způsob, jak posílit šanci na prosazení jeho záměru zvýšit plošně cla na dovozy do USA. To ale nic nemění na skutečnosti, že tento záměr sám o sobě moc smyslu nedává.
