Zápisník Zdeňka Pečeného: O sázce na jednu kartu

ilustrační foto, tisk rublů v moskevské tiskárně Goznak

ilustrační foto, tisk rublů v moskevské tiskárně Goznak Zdroj: CC-BY-SA 3.0: Iliya Pitalev - Ria Novosti Archive

Sázet budoucnost svého byznysu na Rusko bylo donedávna velmi populární. Dělal to tak například Petr Kellner a jeho skupina PPF nebo České aerolinie. Nutno dodat, že alespoň v případě Kellnera to do letoška fungovalo. Od chvíle, kdy Rusko v čele s prezidentem Putinem začalo plnit sny mnohým občanům o znovuobnovení „slávy“ Sovětského svazu, které mělo začít na východě Ukrajiny, se domeček z karet začíná sypat.

Kdysi nejziskovější část Home Creditu ze skupiny PPF, ruská HCFB, se propadla do ztráty a bude muset vyhodit na 1400 zaměstnanců a uzavřít dvě stovky poboček. Propouštět budou i České aerolinie, a to s odůvodněním, že od ukrajinské krize klesá zájem o cesty do zemí bývalého Sovětského svazu – ano, právě tam, kam ČSA směřuje zhruba 95 procent kapacit. Manažeři firem postižených ruskými problémy se patrně neučili o diverzifikaci rizika, především teritoriálního.

Ti z PPF to však patrně probírali. Home Credit se začíná hojit na asijských trzích, kam vyšle i svůj koncept Air Bank. To chudinka ČSA zase ostrouhá a její význam – pokud se ještě o nějakém dá mluvit – se opět smrskne.

Že se z Česka finanční centrum nestane, je již oficiální.Aby se oním centrem stalo, alespoň podle Marka Boleata z City of London, bylo by zapotřebí stabilního prostředí – a k tomu máme opravdu daleko. Změny daňových zákonů či daňových sazeb téměř již patří ke každoročnímu lednovému koloritu. Nakonec je to možná dobře. Kdyby se náhodou nějaké pravicové vládě podařilo nalákat do Prahy finanční sektor, následná levice by mu napařila pořádné daně. A byla by z toho větší ostuda než nemít nějaké finanční centrum.