Humanitní školství v Česku se cítí podfinancováno, část jeho kritiků ale tvrdí, že vysokých škol humanitního směru je příliš a plodí absolventy bez uplatnění. Přitom se ale zapomíná, že tím, kdo zásadně devalvuje vysokoškolské vzdělání v Česku, zůstává stát. Ten vytváří zbytečnou poptávku po titulech jakéhokoliv druhu a přispívá tak k vytváření systému, založeném na snaze získat vysokoškolský titul za jakoukoliv cenu.
V posledním roce se objevilo v Česku hned několik kauz spojených s humanitním školstvím. A všechny nějak souvisejí s politikou. V době prezidentských voleb vyplavala na povrch dodnes nedořešená kauza kupčení s doktorskými tituly pro zahraniční studenty na Provozně ekonomické fakultě Mendelovy univerzity v Brně.
Pak se ale ukázalo, že zahraniční doktorandy (i když se jedná o jiný způsob) přihrávají za provizi agentury i některým humanitním fakultám Univerzity Karlovy. Univerzita tedy v těchto případech usiluje o nábor studentů a nikoliv naopak.
Následně v poslední době vyšli do ulic někteří pedagogové a studenti humanitních fakult, aby upozornili na podfinancování oborů, ve kterých mnozí asistenti i pedagogové berou podprůměrnou mzdu.
Zdánlivě nesouvisející kauzy přitom mají jedno společné. Týkají se v Česku dlouho diskutované otázky, zda vysoké školství, a zejména to humanitní, skutečně slouží společnosti, nebo už se od společnosti odtrhlo a vytvořilo si jakýsi vlastní svět. Mnoho lidí, včetně politiků, získalo pocit, že školy každý rok chrlí další sociology, politology a pedagogy volného času, zatímco na trhu chybí spíše technici, kvalifikovaní dělníci, inženýři, prostě ti, kteří jaksi v obecném povědomí vytvářejí ty pravé a nezpochybnitelné hodnoty.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
