Akcie, měny & názory Davida Navrátila: Evropa je závislá na nákupech bondů

ECB

ECB Zdroj: Profimedia.cz

Podle průzkumu Reuters finanční trh očekává, že Evropská centrální banka do konce tohoto roku oznámí a spustí postupné snižování nákupů finančních aktiv. A do konce března 2022 klesnou nákupy na nulu. Samozřejmě to platí za předpokladu, že mutace covidu si nevyžádají další lockdown.

S nákupy centrální banky se ale neloučíme nadlouho, a to díky fiskální dominanci. Vezměme si například Itálii. Hrubý dluh je téměř na 160 procentech HDP. Aktuální výnosy státních dluhopisů ale na nule. Celkové náklady na obsluhu dluhu vyjdou Itálii letos na tři procenta HDP. Pro srovnání: průměrné náklady v eropské měnové unii (EMU) jsou na 1,3 procenta, v Česku je to 0,6 procenta.

Každý skok průměrných výnosů o jeden procentní bod nahoru by zvýšil náklady na obsluhu dluhu Itálie cca o 1,5 procenta HDP. V EMU téměř o jedno procento HDP, v Česku o 0,4 procenta. Zvýšení nákladů by vedlo k tlaku na další růst zadlužení, růstu daní nebo ke snížení výdajů.

Například výdaje určené na investice by musely být realokovány na obsluhu dluhu. To by ale vedlo ke snížení růstu ekonomik, minimálně krátkodobě, a ke snížení poptávkových a inflačních tlaků. Ano, ECB by musela na nižší inflaci reagovat. V situaci záporných sazeb by na stole byly opět nákupy dluhopisů.

Proto na ECB bude činěn velký politický tlak, aby výnosy dál držela na nízkých úrovních. Ekonomicky se může argumentovat inflací: proč zpřísňovat měnovou politiku, když jádrová inflace je stále kolem jednoho procenta. Takže i kdyby nákupy byly skutečně do března ukončené, neloučíme se s kvantitativním volňováním nadlouho. A to i přesto že šéf Bundesbanky a člen Rady guvernérů ECB Jens Weidmann nedávno řekl, že „ECB tu není od toho, aby se starala o ochranu solventnosti států“. Ekonomické dopady ECB nemůže ignorovat. A ve finále je centrální banka věřitelem poslední instance.

Autor je hlavní ekonom České spořitelny.