Akcie, měny & názory Jana Mihulky: Jak číst ekonomická data „správně“

Zdroj: Michael Tomeš

3
Fotogalerie

Problém výkladu stejné věci všichni jistě známe z klasického testu se sklenicí vody, která je buď způli plná, nebo způli prázdná.

 Podobný efekt různého výkladu lze ale zažít i na kapitálových trzích. Minulý pátek odpoledne byla zveřejněna data z amerického trhu práce. Šlo o to, že květen se bohužel nevyvíjel podle představ, a jak zaměstnanost, tak i mzdy skončily hluboko pod odhady trhu. Pracovních míst vzniklo za květen 138 tisíc, ale trh čekal o třicet procent vyšší číslo.

Na zpravodajských webech jste mohli číst nadpisy: „Amerika zpomaluje“ nebo „Klíčová data zklamala“. Ale na amerických zpravodajských webech tytéž zprávy zněly poněkud odlišně: „Nejnižší nezaměstnanost“, „Růst mezd pokračuje“.

Nevím, jestli jsme principiálně na starém kontinentu nastaveni více negativně, nebo naopak americký protějšek prostě miluje senzace. Pravda bude asi uprostřed. Analytici se shodují na tom, že nejde o tak špatná data, aby se úrokové sazby v USA v červnu nezvedly, ale ne zas tak dobrá, abychom si na další zvyšování notnou chvíli ještě nepočkali.

A jak s touto informací naložily kapitálové trhy? Ty americké vykroužily další nová historická maxima a americký dolar na páru s eurem zažil volný pád. Bezprostředně po zveřejnění dat přišel dolar o 80 bodů a dostal se tak nejníže za posledních sedm měsíců.

Naopak z těchto smíšených dat vytěžilo maximum zlato, které zažilo jeden z největších růstů poslední doby. Patnáct dolarů během několika minut se nezdá moc, ale těm, co zlato nesledují, bych rád řekl, že pro takto velký pohyb zlato potřebuje obvykle i několik dní.

Autor je analytikem Patria