Příští středu se znovu sejdou centrální bankéři, aby rozhodli o nastavení měnové politiky. Snadné rozhodnutí to ani tentokrát nebude. Ekonomika se sice již zvedá, vyhráno však nemá. Důležitý bude vývoj v druhé půli roku. Data, která teď máme, zatím stále poodhalují míru poklesu ekonomiky, o charakteru následného oživení však neříkají nic.
Tři z centrálních bankéřů včetně guvernéra se nyní vyjádřili, že preferují stabilitu úrokových sazeb na současné úrovni. Jedním z argumentů bylo, že uvolnění měnové politiky je dostatečné a ČNB nyní může vyčkávat. To je však podmíněno tím, že v druhém pololetí dojde k přesvědčivému oživení růstu globální ekonomiky. Necháme-li stranou druhou vlnu koronaviru, stále horzí, že hospodářský útlum potrvá delší dobu. Výsledky eurozóny byly přitom již v prvním čtvrtletí horší, než ČNB čekala.
Pozornost se teď přesune ze sektoru služeb a obchodu k průmyslu. Pro Česko významný automobilový průmysl se s poklesem poptávky potýkal již před vypuknutím krize, která tento trend jen posílí. Tak či onak nás v následujícím období čeká dezinflační vývoj, zásadní otázkou je, zda se inflace vrátí na dvouprocentní cíl či spadne pod něj.
Ve skutečnosti ale není zas tak důležité zda repo sazba klesne nebo ne. Předpokládané snížení o 20 bazických bodů totiž impulz pro reálnou ekonomiku nepředstavuje. Centrální bankéři by však již měli říci, jaké prostředky využijí v případě, že bude potřeba dále uvolnit měnovou politiku. V situaci, kdy se úrokové sazby nacházejí poblíž technické dolní hranice, ať už ji ČNB nyní chápe jakkoli, bude tato komunikace zásadní pro ukotvení inflačních očekávání.
Autor je hlavním ekonomem Komerční banky
