Akcie, měny & názory Petra Zahradníka: Potřeba a mýty

Finanční úřad.

Finanční úřad. Zdroj: Profimedia

Stále dokola jsme svědky notoricky se opakujících pokusů určitých politických zájmů o zpřísňování parametrů korporátního zdanění, nejčastěji v podobě zvláštní sektorové daně, jež by měla být namířena vůči těm „nejvypasenějším“.

Je přitom používán laciný, leč zabírající „argument“, a sice že nějaká podoba takovéto daně je používána ve většině zemí EU, s níž bychom měli držet „sociální basu“, případně že sazby korporátního zdanění jsou v EU zhruba o 10 procentních bodů výše než u nás.

Snažme se však být racionální a vyslyšet volání po tom, abychom alespoň někde uplatňovali hospodářskou politiku vytvořenou na míru našim potřebám a zájmům, a nikoliv slepě opisovali od jiných. Za prvé tedy, chceme dále bohatnout a konvergovat. Dlouhodobé empirické analýzy dostatečně průkazně vypovídají o tom, že zpřísnění korporátního zdanění má zdaleka ze všech typů daní ten nejškodlivější dopad na hospodářský růst. Hazardujeme-li tedy s možností zvýšit korporátní daňové sazby, jedním slovem říkáme, že rezignujeme na to přiblížit se bohatším evropským zemím.

Zadruhé: onen pokus je pak též rámován sociálními důvody a podáván ve značně populistickém hávu. Má vzbuzovat dojem, že je motivován sociálně vedenou redistribucí od těch, „kdo na to mají“, k těm potřebným. Tato teze je však daleko od pravdy. Korporátní zdanění se vyznačuje tím, že jeho reálný dopad je velmi komplexní – nedopadá toliko na akcionáře, ale ve velkém rozsahu se též dotýká zaměstnanců dotčených firem či spotřebitelů. Dopad na zaměstnance může být rozhodně větší než malý: ovlivňuje mzdovou politiku korporací, vede k nižším investicím do inovací a snížení produktivity, což dlouhodobě oslabuje potenciál mzdového růstu. Zpřísnění korporátního zdanění tak vykazuje, navzdory rétorice, zjevné asociální rysy.

A přitom korporátní zdanění bezesporu je tématem; tvůrci hospodářské politiky by se měli zaměřit na jeho férovost a spravedlivě postihnout zvláště nová technologická globální odvětví, kde efektivní daňová sazba je celoevropsky třikrát menší než u odvětví tradičních. Dojde-li k naplnění tohoto cíle, určitě se zvýší daňový výnos, a navíc se trh zbaví umělého a dosud tolerovaného pokřivení.