Barbora Osvaldová: Obrovské ponížení americký žen v roce 2022 je tragický omyl | E15.cz

Barbora Osvaldová: Obrovské ponížení americký žen v roce 2022 je tragický omyl

Protesty proti zrušení práva na potrat v USA
Protesty proti zrušení práva na potrat v USA
• 
ZDROJ: Reuters

Barbora Osvaldová

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
1

George Friedman, zakladatel a ředitel společnosti Geopolitical Futures, která se zaměřuje na geopolitické prognózy, v knize Bouře před klidem v závěru mimo jiné napsal: „Úmyslem Otců zakladatelů bylo, aby Spojené státy byly předzvěstí nové éry všech věků. Ale všichni zamýšlíme věci, o nichž se domníváme, že se nestanou. Představovali si zakladatelé před 250 lety Spojené státy takové, jako jsou dnes?“

A v březnu 1776 napsala Abigail Adams, manželka druhého amerického prezidenta Johna Adamse, svému muži dopis, kde mimo jiné říká: „Přeji si, abyste v novém zákoníku, o němž předpokládám, že ho budete muset vytvořit, pamatovali na dámy...Nedávejte do rukou manželů tak neomezenou moc. Jinak dámy rozdmýchají vzpouru a nebudou se považovat za spoutané žádnými zákony, v nichž nemají hlas ani zastoupení.“  

Dvacátého čtvrtého června 2022 k něčemu takovému došlo.

Pro uvedení do souvislostí - před Nejvyšší soud Spojených státu amerických se po dlouhých tahanicích v roce 1973 dostal případ známý pod názvem Roe versus Wade. Týkal se zákazu interrupcí v USA. Podle rozhodnutí soudu většina tehdejších protiinterrupčních zákonů porušovala právo na soukromí podle 14 dodatku Ústavy USA. Letos 24. června byl tento rozsudek ovšem zrušen hlasy šesti Trumpově administrativě nakloněných ústavních soudců, tři byli proti. Ve svém disentním stanovisku tři liberální soudci Stephen Breyer, Sonia Sotomayor a Elena Kagan napsali: „Jsme zarmouceni kvůli milionům amerických žen, které dnes ztratily základní ústavní ochranu.“

Také prezident Joe Biden řekl, že páteční rozhodnutí je tragický omyl. Americké ulice ve velkých městech jsou dnes plné žen a mužů, kteří proti rozhodnutí Nejvyššího soudu hlasitě protestují. Mluví o obavě, že soud by mohl tím pádem zasahovat i do dalších sfér soukromého života, včetně užívání antikoncepce.

Zdálo by se, že Evropa, samozřejmě kromě Polska, nebo konkrétně Česko, už má tento problém vyřešený. Ale je potřeba si uvědomit, že v meziválečném období se za práva matek, dětí a žen včetně práva na interrupci zasazovala řada poslankyň i novinářek, a některé dokonce za tyhle snahy zaplatily životem – stačí vzpomenout Betty Karpíškovou, která zemřela pro své přesvědčení v Osvětimi, nebo Františku Plamínkovou, zastřelenou na Kobyliské střelnici. O bojovnici za lidská práva Miladě Horákové snad ani není třeba psát. 

Občas se podobné snahy o omezení práv žen na rozhodování o vlastním těle objevují, naštěstí zatím sporadicky, i u nás. Doufejme jen, že nyní, podpořeny děním v USA, nenajdou podporu i tady.

Některé velké americké firmy, jako Starbucks, Tesla, Netflix, Walt Disney a další už oznámily, že budou hradit svým zaměstnankyním cesty v rámci „plánování rodiny“. Rozhodnutí je to jistě vstřícné, ale má pro zaměstnankyně mnohá nepříjemná ale: Kdo bude rozhodovat o tom, že žena bude moci odjet na interrupci (trochu to připomíná naše nechvalně proslulé „potratové“ komise) a hlavně – proč se bude muset nechtěně těhotná (včetně znásilněné) hlásit u zaměstnavatele, aby mohla odjet a podstoupit přerušení těhotenství? Tak že k tomu, že sám zákrok není pro většinu žen ani fyzicky ani psychicky snadný, přibude ještě tohle ponížení.

Autorka je novinářka a vysokoškolská pedagožka

Autor: Barbora Osvaldová

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video

Newslettery