SME: Oligarchostány
Andrej Babiš není jediný. V českých volbách se do politiky prosadili majitelé vícera velkých firem. Nejextrémnějším případem po Babišovi je majitel hazardního holdingu Synot, který má navíc trvalé bydliště v Monaku. Což mu nebránilo kandidovat do Senátu a skončit v prvním kole na prvním místě. Jde o reálný problém. Česká politika se namísto souboje programů a ideologií stále více stává soubojem podnikatelských záměrů, na něž se majitelé firem jen snaží navěsit politické krytí, a zajistit si tak lepší přístup k veřejným zdrojům.
ANO není politická strana, ale dobře promyšlený marketingový projekt. Majitel do něj kromě dosavadních zaměstnanců přibral další, na veřejnost důvěryhodně působící tváře ochotné pro novou kariéru ve službách oligarchy zradit všechno, co v minulosti reprezentovali. Typickým příkladem je Adriana Krnáčová, bývalá šéfka české pobočky Transparency International.
Česko je na tom ale paradoxně pořád lépe než Slovensko nebo Maďarsko, protože nástup oligarchů k moci tam probíhá celkem viditelně. Na Slovensku už se zapomnělo, že Smer byl zakládaný jako podnik a akcionářům se jejich investice násobně vyplatily. A nejhorší je to v Maďarsku, kde sice dominují politici budující soft diktátorský systém, ale každý jejich krok slouží ekonomickým zájmům oligarchů, bez jejichž podpory se ani oni neobejdou.
Pravda: Přepřahání
Kdyby se v Česku konala soutěž politického úpadku, pravice by se umístila na smutném prvním místě. Jsou to hlavně výsledky komunálních voleb v Praze, které dokázaly, jak se dá propadnout až do suterénu. Jak jinak nazvat aktuální debakl ODS, která v roce 2006 získala v metropoli skoro 55 procent hlasů?
Většina pražských voličů dosud podporovala pravici, často s přimhouřenýma očima nad jejími přešlapy. Neustálým překračováním hranic shovívavosti se však pravicová bašta zhroutila. Připomíná to mimochodem volební zemětřesení v primátorském křesle v Bratislavě před čtyřmi lety. Pro bývalé vítěze je smutnou vizitkou i to, že je odsunula do pole poražených kandidátní listina ANO vedená pravděpodobnou novou primátorkou, která se stala lídryní z nouze a proti vlastní vůli.
Samozřejmě, že úspěch tohoto hnutí je třeba připsat fenoménu Andreje Babiše. Je možné, že necelý rok účasti babišovců ve vládě je příliš krátké období na to, aby stihli naštvat voliče. Na rozdíl od těch, kteří měli dost času na to pokazit, co se dá.
