Daniel Weinhold: Veřejné zakázky: naděje i pasti

ilustrační foto

ilustrační foto Zdroj: 7 Dominik Bachurek

Novela zákona o veřejných zakázkách je před třetím čtením v Poslanecké sněmovně připravena k hlasování tak, že do poslední chvíle nebude jasné, zda přijaté znění bude dobrou normou. Tedy takovou, jež razantně změní podmínky ve veřejném zadávání k lepšímu. Která však zároveň nebude plná rozličných výjimek navržených poslanci na poslední chvíli, nebo se případně nestane nesrozumitelným monstrem, s nímž nebude možné rozumně pracovat ani na straně zadavatelů, ani dodavatelů.

Vyslyšeli i oslyšeli

Proč tomu tak je? Ministerstvo pro místní rozvoj připravilo během zimy a jara vládní návrh, do jehož přípravy zapojilo nadprůměrným způsobem externí odborníky z různých sektorů. Vládní návrh novely zákona tak zahrnuje i většinu opatření formulovaných loni na jaře Platformou pro transparentní veřejné zakázky. Přes určité nedostatky významně posiluje principy transparentnosti. Na druhé straně se však ministerstvu poněkud vymstilo, že mnohé z myšlenek vyslechlo, ale při přípravě legislativního textu bez důkladného vysvětlení oslyšelo. Navíc z připomínkového řízení zůstaly nevypořádány stovky připomínek. Takže samo ministerstvo se po prvním čtení v Poslanecké sněmovně ujalo přípravy komplexního pozměňovacího návrhu, který měl odstranit mnohé zjištěné nedostatky.

Ode zdi ke zdi

Tím však byla pootevřena stavidla vlastní tvorbě poslanců, z nichž mnozí si zcela zásadní změny ponechali až na poslední chvíli. Výsledkem je jistý zmatek. Před třetím čtením jsou načteny synoptické pozměňovací návrhy výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj a hospodářského výboru, které se z větší části překrývají (oba přijaly text připravený MMR).

Někteří poslanci však na výborech přišli s dalšími návrhy, které by dopad novely významně rozmělnily – jde třeba o rozsáhlé výjimky z transparentního procesu zadávání pro sektorové zadavatele (například energetické společnosti).
Jiní na druhé straně přinesli těsně před druhým čtením velmi radikální, na první pohled sympatickou novinku – důsledné rozkrývání úplné majetkové struktury všech uchazečů i subdodavatelů. Potíž je v tom, že návrh je legislativnětechnicky tak špatně připravený, že by ze zákona učinil nesrozumitelný předpis, jenž by spíše blokoval masu možných slušných dodavatelů enormními požadavky, než zabraňoval korupci. Tím by došlo k nežádoucímu opačnému efektu: k užší soutěži, tudíž k vyšším cenám či nižší kvalitě.

K tomu všemu byly jednotlivými poslanci při druhém čtení minulý týden předneseny další jednotlivé návrhy, mnohé z nich směřující k vylepšení textu novely včetně návrhu z vládních řad na zjišťování určitých údajů o subdodavatelích.

Najít kompas

Nebude pro poslance snadné se zorientovat, o čem budou ve třetím čtení rozhodovat. Pozměňovací návrhy jdou nejen opačnými směry (více radikalismu – méně radikalismu), ale jsou i obtížné na orientaci v textu: ustanovení o zveřejňování smluv je ve čtyřech jazykových verzích pod stejným číslem paragrafu (nemluvě o vládním návrhu).
Doufám, že poslanci „najdou kompas“, odmítnou pozměňovací návrhy snižující transparentnost, ale i populismus a nepřipravená řešení. A že schválí novelu ve znění co nejbližším dobrým fundamentům vládního návrhu.

Autor je předsedou Platformy pro transparentní veřejné zakázky a partnerem Weinhold Legal