David Klimeš: Německá spanilá jízda krizí

Angela Merkelová v Bundestagu

Angela Merkelová v Bundestagu Zdroj: CTK

Růst německé ekonomiky o tři procenta se může jevit jako ústup ze slávy, když v roce 2010 německá ekonomika rostla o 3,7 procenta, nejvíce od roku 1990. Ale není tomu tak. Růst z minulého roku přinesl německé kancléřce Angele Merkelové to nejdůležitější – rekordní tvorbu nových pracovních míst. I když v letošním roce možná tempo německého růstu klesne pod jedno procento, zcela platí slova šéfa německých statistiků Rodericha Egelera, že Německo zase jednou dobře vyšlo z krize.

Aby ale té chvály nebylo moc. Německý růst měl těžiště především v prvním pololetí roku 2011. V posledním kvartálu se německá ekonomika dostala dokonce do mírného poklesu. To se možná bude opakovat i tento kvartál, a Německo se tak technicky ocitne v recesi. Možná se nenaplní prognóza spolkové vlády pro letošní rok, podle níž ekonomika poroste alespoň o procento, ale výrazně méně to nakonec nejspíš nebude.

I přes poněkud pochmurnější výhled se Německo může oprávněně radovat. Razantněji roste v EU už jen „baltská“ skupinka Finska, Švédska, Polska a Pobaltí. Taková Francie, jejíž prezident Nicolas Sarkozy dělá vše, aby vypadal jako rovnocenný partner Merkelové, churaví s dvěma desetinkami růstu. V Německu se za poslední léta zjevně cosi změnilo.

Něco, co zemi učinilo odolnější ve srovnání se zbytkem západní Evropy. Půlka vavřínů patří nejspíše někdejšímu socialistickému kancléři Gerhardu Schröderovi. Ten na hlubokou recesi v roce 2003 zareagoval tvrdou reformou pracovního trhu Hartz IV. Druhou polovinu vavřínů si může nasadit Schröderova nástupkyně Merkelová.

Dopad vládních fiskálních stimulů je sice dosud sporný, bezpochyby ale zafungoval takzvaný kurzarbeit: plat a sociální pojištění pracujícím Němcům částečně doplácí vláda. Už v roce 2009 se tak zachovalo přes milion pracovních míst. Nyní se země může chlubit historickou zaměstnaností více než 41 milionů Němců.

Přestože letos začne Německo doplácet na škrtací orgie v EU, kam směřuje 28 procent německého exportu, statistiky tvrdí, že se podařilo včas povzbudit spotřebu jinak bázlivých Němců a nové volkswageny v garážích by měly jakž takž kompenzovat potíže německého exportu.

Celý růžový německý příběh ale ohrožuje jeden velký strašák. Nikdo netuší, co se stane s eurozónou. I kdyby řecký odchod byl spořádaný a ratingové agentury by potupný řecký konec nenazvaly kreditní událostí, pro německý finanční sektor to bude znamenat otřes, možná i nutnost masivní sanace bank ze strany státu. Pokud má tedy německá pohádka pokračovat, a český export si to musí přát, pak je nutné především co nejrychleji vyřešit řeckou hrozbu.