Jde o vážnou situaci, nicméně k selhání USA jako věřitele dojít nemusí. Postupně přitékající daňové příjmy by měly stačit na nejnutnější výdaje. Vláda USA zvládne i bez emise nových dluhopisů financovat sociální zabezpečení, zdravotnictví, platit nejdůležitější armádní výdaje a obsluhovat svůj dluh. Technicky by tedy k bankrotu nedošlo, neboť by žádný věřitel nepřišel zkrátka. Ekonomicky ovšem ano. Ekonomika USA by se s 99procentní pravděpodobností opět ponořila do recese.
Na trzích by propukla panika, neboť americký státní dluhopis je pevným bodem, kolem nějž se točí celý finanční vesmír. Představuje základní instanci, k níž se poměřuje riziko všech ostatních investic. Banky, pojišťovny a fondy po celém světě mají ve svých portfoliích obrovský objem krátkodobých i dlouhodobých dluhopisů. Konkrétně za 14 bilionů dolarů.
Je zajímavé, že současné riziko nevyplývá primárně z fiskálních parametrů a nedůvěry finančních trhů, jako je tomu v případě problémových evropských periferií, nýbrž z hádek politiků. USA si mohou dovolit komfort pozvolného snižování deficitu. Jenže oba politické tábory o tom mají odlišnou představu. Jádrem sporu jsou zejména daně.
Důležitější než aktuální zákopová válka v Kongresu je skutečnost, že z dlouhodobého hlediska jsou veřejné finance USA neudržitelné. Jejich konsolidace je nezbytná. To byl také důvod pro nedávné zhoršení výhledu ratingu USA agenturou Standard & Poor’s. Letos dosáhne cyklicky očištěný rozpočtový deficit zhruba osmi procent HDP. Ke stabilizaci dluhu na úrovni sta procent HDP, kam letos vystoupí, potřebují USA srazit deficit na polovinu.
Jenže dluh na úrovni celého HDP není velkou zárukou stability. Dluh obvykle nezvyšuje rizikové prémie požadované investory, pokud nepřesahuje 60 procent HDP. Pokud by Barack Obama aspiroval na tuto metu, musel by rozpočet zhubnout podstatně více. Strukturální saldo by muselo klesnout na 2,5 procenta HDP.Konsolidace takového rozsahu bude ekonomiku bolet. Barack Obama se rok před volbami ocitá v těžké situaci. Fiskální politika potřebuje dietu, zatímco nezaměstnanost začala opět stoupat.
Autor je hlavním ekonomem Patria Finance
