Z energetické krize se jde proinvestovat

Jaderná elektrárna Temelín

Jaderná elektrárna Temelín Zdroj: ČTK/Jan Homolka

Nesoběstační. Česká republika musí 37 procent spotřebovávané energie dovážet
2
Fotogalerie

Energetická náročnost české ekonomiky, tedy spotřeba energie na jednotku HDP, je vysoká. Je dvojnásobná ve srovnání s Dánskem, o více než 40 procent vyšší než v Německu. Vysoká energetická náročnost automaticky neznamená problém. USA mají tuto hodnotu ještě o deset procent vyšší než my. Rozdíl je v soběstačnosti. Zatímco naše energetická soběstačnost je na 63 procentech, jsou USA dokonce na 104 procentech. USA vyrobí více energie, než potřebují. My musíme 37 procent spotřebovávané energie dovézt. Jinými slovy, se strukturou naší ekonomiky by naším ekonomickým zájmem měla být – či přímo musí být – energetická soběstačnost anebo energetická bezpečnost a energetická hojnost.

Dovážíme především minerální paliva: ropu, plyn a uhlí. Za prvních sedm měsíců roku jsme za ně zaplatili o 150 miliard více než ve stejné době vloni. V roce 2019 jsme byli čistými dovozci minerálních paliv ve výši tří procent HDP. Za posledních 26 let jsme nikdy neplatili více než pět procent HDP. Červencové tržní ceny energií naznačovaly, že bychom letos mohli zaplatit sedm až osm procent. Podle aktuálních cen už 15 procent HDP. Teoreticky bychom mohli ve srovnání s rokem 2019 zaplatit o 700 miliard korun více. Jde ale o nadhodnocený odhad založený na předpokladu, že se nezmění struktura české ekonomiky, že nezměníme energetický mix a že nebudeme s energií šetřit.

Struktura průmyslu se (z)mění. Třeba výroba kovů si v roce 2020 vyžádala 28 procent energie spotřebované ve zpracovatelském průmyslu. Přitom podíl na přidané hodnotě zpracovatelského průmyslu byl čtyřprocentní. Výroba kovů poklesla meziročně v červenci o 16 procent. Některé firmy mohou uvažovat nejen o omezení, ale i zastavení výroby. Vzhledem k tomu, že ceny plynu jsou v USA, Kanadě, Kazachstánu a v dalších zemích na zlomku současných evropských cen, budou energeticky náročné firmy zvažovat přesun výroby.

Drahé energie a zastropování cen:

Video placeholde
• Videohub

Mnoho firem může vyšší ceny energií kompenzovat zvýšením přidané hodnoty. Znamená to vymanit se z levné ekonomiky s nízkou přidanou hodnotou investicemi do robotizace, digitalizace a do automatizace výroby. Dále pak vsadit více na předvýrobní a povýrobní fázi v dodavatelském řetězci, kde je vyšší přidaná hodnota. Především vsadit na vědu a výzkum, tedy na inovace a vzdělávání. A snižovat subdodavatelskou pozici české ekonomiky. Je jasné, že tohle účty za letošní energie nezaplatí. Ale dlouhodobě je to jediná cesta, nejen ke snížení vysoké energetické náročnosti ČR, ale především ke zvyšování prosperity Česka a životní úrovně Čechů.

Co domácnosti? Na lidi se valí doporučení stáhnout termostaty, nosit svetry, vytahovat spotřebiče ze zásuvky a prát na 30. Data přitom hovoří jasně. Nejvíce energie spotřebujeme doma na vytápění a na ohřev vody: jen tyto dvě položky stojí za 85 procenty spotřebované energie. Pokud za teplo a ohřev vody ušetříme 20 procent, snížíme celkovou spotřebu energií domácností o 17 procent. Kdybychom snížili spotřebu energií na nulu ve všem ostatním (nevařili, nesvítili a neměli nic zapojené v zásuvce), byla by úspora pořád jen 15 procent.

Pokud chceme ušetřit, musíme vědět, na co se soustředit. Václav Smil, jeden z největších odborníků na energie, doporučuje zateplení, tepelné čerpadlo a solární panely. V tomto pořadí, protože zateplení je nejefektivnější. Ne každý má úspory na takovou investici. Dobrou zprávou je, že stavební spořitelny se vrhly na financování energetické transformace domácností, což zvyšuje dostupnost takových investic: třicet procent letošních úvěrů ze stavební spořitelny ČS šlo na zateplení, tepelná čerpadla a fotovoltaiku.