Glosa Petra Peška: Jádro Hirošimy

Japonsko si připomíná 75 let od svržení atomové bomby na Hirošimu.

Japonsko si připomíná 75 let od svržení atomové bomby na Hirošimu. Zdroj: ČTK / AP / Eugene Hoshiko

Japonsko si připomíná 75 let od svržení atomové bomby na Hirošimu.
Japonsko si připomíná 75 let od svržení atomové bomby na Hirošimu.
Japonsko si připomíná 75 let od svržení atomové bomby na Hirošimu.
Atomová bomba, která způsobila zkázu Hirošimy.
Letecký pohled na atomový hřib po bombardování Hirošimy v roce 1945
13
Fotogalerie

Kulatá výročí bývají příležitostí ke vzpomínkovým akcím, ale i k bilancování a zpětnému pohledu. Nejinak je tomu u 75 let od svržení atomové bomby na Hirošimu.

Z lidského hlediska to pochopitelně byla obrovská tragédie co do počtu mrtvých (bezprostředně po výbuchu zemřelo až osmdesát tisíc lidí) i utrpení obětí. A dodnes to člověk při návštěvě Hirošimy vnímá, jakkoli už dávno nejsou následky v tomto přístavním městě, které se mimochodem počtem obyvatel podobá Praze, patrné.

Pochopitelné je i to, že svržení atomové bomby na Hirošimu a následně na Nagasaki vyvolalo v Japonsku i jinde odpor k jaderným zbraním. Podobně jako se to stalo u jaderné energie po haváriích hlavně v Černobylu a před devíti lety právě v Japonsku ve Fukušimě. Byť je více než pravděpodobné, že právě díky obavám z ničivé síly atomových zbraní a vzájemného zničení nevypukla třetí světová válka.

U vzpomínaných jaderných útoků se zároveň nesmí zapomínat na dvě základní fakta. Stalo se to za války. A především to byl útok na Japonsko, jednoho z agresorů stojících u zrodu války. Nemluvě o sveřeposti, s jakou velení tehdejší císařské armády odmítalo boje ukončit.

Už jen zuřivost, s jakou probíhaly pozemní boje o japonský ostrov Okinawa (celkem přes sto tisíc obětí, většina na japonské straně), vypovídala o tom, jak by vypadala bitva o zbytek země. Teprve ničivé, spektakulární útoky na Hirošimu a Nagasaki přinutily japonské vedení ke kapitulaci.

Své pochopitelně sehrálo i použití nové, tak trochu tajemné zbraně. Ostatně předchozí konvenční nálety na Tokio s následným požárem si vyžádaly víc obětí než bomba v Hirošimě, a to přes sto tisíc. Dodnes se ale připomíná Hirošima.

A dodnes se na tuto událost nahlíží přinejmenším ze dvou úhlů. Jen pro názornost, i na webu veřejnoprávní ČT se během čtvrtka postupně objevila zpráva hovořící v titulku o tom, že „Američané seslali na Hirošimu atomovou zkázu“. A později příspěvek hlásající, že „svržení jaderných pum na Japonsko ukončilo druhou světovou válku“.

Obojí je pravda, ale větší vypovídací hodnotu má druhé sdělení. I když se to leckomu nemusí líbit.