Jakub Horák: Kličkovaná mezi ekonomikou, morálkou a chaosem | E15.cz

Jakub Horák: Kličkovaná mezi ekonomikou, morálkou a chaosem

Jakub Horák

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
0

Tento týden světová burza zažila bleskový pád na některých evropských indexech. Například pákový německý index GER40 klesl o 250 bodů a poté se téměř okamžitě vrátil. Rovněž francouzský FRA40 a další významné evropské indexy zaznamenaly totéž. Ukázalo se totiž, že zaměstnanec Citigroup se omylem přeťukl při zadávání pokynů do počítače a vymazal tím během chvilky hodnotu 300 miliard dolarů.

To však ještě nebylo nic ve srovnání s takzvaným „flash crash“ z roku 2010, kdy mladý autistický Ind, který obchodoval z ložnice bytu svých rodičů v západním Londýně, poslal americkou burzu během pár minut přes devět procent do minusu. Znamenalo to pád zhruba o bilion dolarů.

Tento High frequency point-and-click trader neboli obchodník využívající k nákupům a prodejům počítačové algoritmy navíc neměl na svém účtě prakticky žádné peníze. Vtipné je, že ho nakonec ani neodsoudili. Zřejmě výměnou za to, že si nechá pro sebe, jak byl schopen po tak dlouhou dobu ze svého prostého notebooku a s prázdným účtem hýbat celou slavnou americkou burzou. Následkem toho pak na newyorské burze NYSE raději zavedli takzvané circuit breakers neboli přerušovače obchodování, aby se podobná situace už nikdy nemohla opakovat.

Jak bude vypadat investiční rok 2022?

Video se připravuje ...

I bez podobných výstřelků však hrajou dnes nervy na burze všem. Množí se spekulace o blížícím se poklesu indexů o dvacet až třicet procent. Podle cen opcí a futures to sice na žádný blízký pád trhu nevypadá, nicméně apokalyptická nálada je pouze zavřena v hrnci pod pokličkou a celkem přirozeně reflektuje poslední roky.

Nejprve celosvětová pandemie koronaviru ochromila cestování, turismus a gastrobyznys a poté, co odezněla, se začaly dít podivné a nevídané věci na východě Evropy. Na zastavení plynu Polsku a Bulharsku německý index DAX zareagoval prudkým poklesem, který byl jen varováním před tím, kdyby něco podobného Rusko udělalo Německu.

Zároveň se evropským symbolem zbabělosti stal berlínský kancléř Olaf Scholz, kterého ukrajinský velvyslanec v Německu nazval „uraženou jitrnicí“. Je prima, že Ukrajinci se cítí tak dobře, že si otevírají pusu i na německého kancléře.

Ve skutečnosti je podle nejnovějších údajů OECD DAC Německo největším dvoustranným dárcem Ukrajiny s platbami ve výši přibližně 220 milionů amerických dolarů – před Spojenými státy s necelými 200 miliony amerických dolarů. Kromě toho Německo přispívalo Ukrajině prostřednictvím Evropské unie více než 400 miliony eur v letech 2018 až 2019, což je největší částka, kterou přispěl jakýkoli dárce.

Nicméně dilema mezi ekonomikou a morálkou bude to největší, které nyní budeme muset absolvovat.

Autor je spisovatel a marketér

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video

Newslettery