Jan Bureš: Řecký výbuch je zase o kousek blíž

ilustrační foto

ilustrační foto Zdroj: CTK/AP/Kostas Tsironis

Agentura S&P rozdává tvrdé rány. Po sražení ratingu devíti zemím eurozóny zhoršila i hodnocení evropského záchranného fondu EFSF zvaného euroval. Ten bude hůř shánět peníze, nižší dostupnost peněz bude stupňovat tlak politiků na větší oběti od finančních institucí.

Přestože trhy snížení ratingu částečně očekávaly a přestože dvě konkurenční agentury Moody’s a Fitch stále hodnotí euroval třemi áčky, rozhodnutí S&P bude mít negativní dopad. Oficiální ratingové známky jsou stále důležitým barometrem pro hodnocení rizik uvnitř finančního sektoru a rozhodnutí jedné agentury přiživuje sázky, že podobným směrem se vydá i konkurence. Navíc riziko dalšího snižování ratingů v Itálii a Španělsku nevěstí nic dobrého ani pro další vývoj ratingu eurovalu.

To znamená, že záchranný fond bude shánět na trzích peníze dráž, než byl zvyklý. Alternativou je snížit celkovou palebnou sílu eurovalu anebo navýšit příspěvky tříáčkových zemí a tím si vydobýt zpět lepší hodnocení. Ani jedna varianta bohužel není pravděpodobná. Už dnes je fond kritizován spíše za malou sílu.

Euroval má dnes k dispozici 440 miliard eur, z čehož vyčerpal 44 miliard na Irsko a Portugalsko a přes sto miliard by mělo jít na druhý balík pro Řecko a řecké banky. Na případné intervence ve prospěch italského a španělského dluhu je tak už teď ve fondu málo peněz. Navíc poslední plán pro Řecko asi není úplně posledním; náklady na pomoc nejslabšímu článku euroklubu ještě porostou.

Možnost vylepšit rating přilitím nových peněz do eurovalu se zase logicky nelíbí Němcům, na něž by dopadl mamutí díl nových záruk. Německou prioritou je proto co nejrychleji zřídit nový fond (ESM), který už nebude fungovat na principu společných záruk, ale na reálných příspěvcích (splaceném kapitálu).

Výhodou je, že fond se splaceným kapitálem není zdaleka tak ohrožen snižováním ratingů členských zemí eurozóny. Lze jej proto efektivně použít i pro pomoc větším členským zemím, zvlášť když mu trochu pomůže ECB. Zřízení ESM ale restartuje složitý ratifikační proces ve všech zemích eurozóny, který se může zaseknout prakticky kdekoli.

Jak se eurovalu budou hůř shánět peníze a Němcům a Francouzům se bude prodražovat management krize, bude dál klesat ochota půjčovat nesolventním zemím, hlavně Řecku. Duo Merkozy proto bude přirozeně stupňovat tlak na soukromé věřitele, aby v případě Řecka kývli na vyšší oběti. Ani to ale nebude nic jednoduchého, jak ukazuje poslední krach jednání Atén s bankami. Pravděpodobnost neřízeného bankrotu Řecka tak dál pozvolna roste.

Autor je hlavním ekonomem Era Poštovní spořitelny