Někteří hlasití studenti školy jsou proti, neboť o Hrabalovi nikdy nic neslyšeli. Tím pádem je málo známý. Jejich rodičům zase vadí, že spisovatel pil pivo, a není tudíž dobrým příkladem pro mládež. Ta navíc radši kouří trávu. Pomiňme fakt, že Hrabal by své jméno nad vchodem do školy vidět nechtěl.
Samotná diskuze je přínosná, neboť ukazuje, jak se mění doba a její duch. Ještě v devadesátých letech minulého století patřilo mezi gymnazisty k dobrému tónu chodit s Hrabalem v podpaždí a tu a tam z něj něco prohodit. Dnes se nymburská omladina veřejně v médiích chlubí tím, že svého téměř spoluobčana ani nezná.
Nic proti, čtenářské preference se časem měnily vždycky. Cosi to ale vypovídá o kvalitě školy a jejích frekventantech.
Zima dává na frak všem snílkům, kteří se rozhodli přestěhovat z Prahy na venkov za čistějším vzduchem. Vesnice a městečka se zahalily do dýmu, velký návrat domácností k tuhým palivům je dokonán. Kdo chce dýchat čistý vzduch, musí za ním vyrazit do Prahy, Ostravy a Mostu.
Jde přitom o klasický teror většiny menšinou, která je navíc při hledání paliva velmi vynalézavá. Často se řídí heslem „nevadí, že to špatně hoří, jen když to čmoudí“. Možná by se vznikající vláda měla zamyslet nad zavedením nové daně z komínů nebo emisních povolenek pro domácnosti. Rozpočet by se, minimálně v zimních měsících, zcela jistě dostal do přebytku.
