Jan Stuchlík: Kolik stojí jádro

Jaderná elektrárna Temelín

Jaderná elektrárna Temelín Zdroj: Martin Pinkas, Euro E15

Zrušení tendru na dostavbu Temelína zástupci ekologických organizací oslavují, strojírenské firmy ho proklínají. Vláda má připravit do konce roku plán, co s jádrem bude dál. Bohužel více než tato konstatování nelze v Česku ohledně rozvoje bezuhlíkových zdrojů energie čekat. O cenových propočtech, kolik by stál rozvoj konkrétních technologií, nemluvě.

Tak se pro inspiraci podívejme do Velké Británie, jež se jala prošlapat cestu všem, kteří hodlají energetiku otočit k bezuhlíkovým zdrojům. Tamní ministerstvo energetiky a pro klimatickou změnu přikleplo osmi zeleným projektům podporu ve formě Contract for diference.

Znamená to, že pokud bude cena elektřiny na burze pod dohodnutou cenou, výrobce bude rozdíl dostávat. Pokud by elektřina byla dražší, bude naopak peníze státu vracet. U pěti projektů jde o mořské větrné parky, u tří o přeměnu uhelných elektráren na biomasu.

Stejný systém podpory slíbila už loni britská vláda nové jaderné elektrárně Hinkley Point. A teď k těm číslům: jaderná elektrárna Hinkley Point si vyjednala zaručenou cenu 92,50 liber za vyrobenou megawatthodinu.

Dva nyní schválené projekty na přechod z uhlí na biomasu budou vyrábět za 105 liber za megawatthodinu. Jeden biomasový kotel si přijde na 125 liber a pět větrných parků s kapacitou 3,2 gigawattu má zaručenu cenu elektřiny ve výši 155 liber za megawatthodinu.

V podstatě všichni experti se shodují, že Britové si svou energetickou politiku zatraceně dobře propočítali. Takže pokud jádro jako bezuhlíkový zdroj vychází nejlevněji, nejspíš na tom něco bude.