Jaromír Gec: V celé debatě o proinflačnosti mzdového růstu ale chybí její zasazení do kontextu | E15.cz

Jaromír Gec: V celé debatě o proinflačnosti mzdového růstu chybí její zasazení do kontextu

Jaromír Gec

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
0

V poslední době slýcháme, že zvyšovat nominální mzdy o inflaci by přineslo roztočení mzdově-inflační spirály, a proto ke zkrocení inflace potřebujeme, aby zaměstnanci přistupovali k požadavkům ohledně růstu svých nominálních mezd pro příští rok umírněně a tím pomohli inflaci zastavit. V celé debatě o proinflačnosti mzdového růstu ale chybí její zasazení do kontextu vývoje tuzemské reálné produktivity práce.

Ta v letošním druhém čtvrtletí vzrostla meziročně o 1,2 procenta. Reálné mzdy přitom ve stejném období prudce poklesly, oproti předchozímu roku o rekordních bezmála 10 procent. Srovnáme-li aktuální data s koncem roku 2019, tedy dobou před pandemií, byla ve druhém čtvrtletí reálná produktivita práce na zaměstnance o 1,6 procenta nižší. Průměrná reálná mzda pak ve stejném období poklesla o 5,6 procenta. Jinými slovy z makroekonomického pohledu v letošním roce i ve srovnání s předpandemickým obdobím mzdové náklady firem na jednotku produkce rostly pomaleji než koncové ceny, za které byly firmy svoje výrobky schopny prodávat na trhu.

Čistě optikou očekávaného vývoje produktivity práce v příštím roce, kdy například ČNB předpovídá její růst v průměru o 0,4 procenta, není důvod k tomu, aby nominální mzdy o očekávanou inflaci v příštím roce nerostly. Koneckonců mzda, případně plat je jen jiný název pro cenu práce. Rostou-li v ekonomice všechny ceny i produktivita, dříve nebo později se tomu musejí přizpůsobit také nominální mzdy.

Video se připravuje ...
Drahé energie a zastropování cen

Určitým argumentem pro pokračující pokles reálných mezd by tak mohlo být spíše to, že od roku 2016 až do začátku loňského roku jejich dynamika naopak produktivitu předbíhala, čímž byl zároveň přiživován růst cen. Obzvlášť patrné to bylo zejména v roce 2020, kdy se na jedné straně produktivita práce vlivem pandemických uzavírek ekonomiky výrazně propadla, současně však v návaznosti na masivní fiskální stimul reálné mzdy dále rostly. Druhým důvodem, který by mohl výrazné zrychlení mzdové dynamiky přibrzdit, by mohlo být i to, že koncové ceny pro spotřebitele aktuálně rostou přece jen o něco pomaleji než ceny výrobních vstupů, což ilustruje rychlejší růst cen průmyslových výrobců oproti těm spotřebitelským.

My v Komerční bance nicméně vzhledem k napětí na trhu práce další pokles reálných mezd v příštím roce neočekáváme, což zároveň znamená, že jejich nominální růst by mohl být dvojciferný. Ani to by ale neznamenalo roztočení mzdově-inflační spirály.

Autor: Jaromír Gec

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video

Newslettery