Pochod Pride v Budapešti ukázal, že Orbán je za zenitem. Selhává i ekonomicky

Premiér Viktor Orbán zřejmě podcenil politické dopady své snahy zakázat pochod Pride v Budapešti

Premiér Viktor Orbán zřejmě podcenil politické dopady své snahy zakázat pochod Pride v Budapešti Zdroj: Profimedia

Maďarsko: Pochod hrdosti v Budapešti (28.6.2025)
Maďarsko: Pochod hrdosti v Budapešti (28.6.2025)
Maďarsko: Pochod hrdosti v Budapešti (28.6.2025)
Maďarsko: Pochod hrdosti v Budapešti (28.6.2025)
Maďarsko: Pochod hrdosti v Budapešti (28.6.2025)
26 Fotogalerie
Pavla Palaščáková
Diskuze (2)

Víkendový pochod hrdosti v Budapešti se změnil ve velkou demonstraci odporu vůči premiérovi Viktoru Orbánovi. Na zakázanou akci přes hrozbu pokutami dorazilo podle některých odhadů až 200 tisíc lidí. Politik má tak necelý rok před volbami další důvod ke starostem. Nedávný průzkum ukázal, že preference vládní strany Fidesz se stále propadají. Orbánovi nepomáhají nepříznivé ekonomické prognózy a vysoká inflace.

Maďarský parlament v březnu schválil zákon prakticky zakazující pořádat pochody hrdosti a podobné akce, odůvodnil to potřebou chránit děti. Organizátoři sobotní akce za práva sexuálních menšin tvrdí, že se do ní přesto zapojilo až 200 tisíc osob, což byla rekordní účast. Místní média odhadla počet pochodujících na sto tisíc. Není každopádně pochyb o tom, že se přehlídka změnila v masový protivládní protest, jehož účastníci hovořili o nutnosti ochrany širších svobod.

Orbán tvrdí, že za akcí stojí „loutky Bruselu“

Komentátoři vesměs tvrdí, že Orbánova snaha pochod zakázat byla chybou a premiér patrně špatně odhadl dopad tohoto kroku. Někteří vládní kritici dokonce doufají, že by mohlo jít o zlomový bod a akci srovnávají s dřívějšími masovými protesty, včetně těch v roce 1989. Někteří analytici ale míní, že bez širší mobilizace Maďarů mimo Budapešť zřejmě pochod nebude mít bezprostřední politické dopady.

Orbán označil přehlídku za odpudivou a hanebnou, podle něj nezapadá do maďarské kultury. Obvinil Evropskou unii z toho, že nařídila opozici zorganizovat proti vládě namířenou akci. „Od včerejška jsme si ještě jistější, že tito lidé nesmí být vpuštěni k vládnímu kormidlu. A my jim to nedovolíme,“ řekl šéf strany Fidesz podle webu Index svým příznivcům.

Premiér nepodpořil svá slova žádnými důkazy. Akci zorganizovala Budapešť, v jejímž čele je starosta Gergely Karácsony, kterého Orbán dlouhodobě označuje za loutku Bruselu. Šéf vlády se však slovně opřel i do svých dalších politických odpůrců, mimo jiné do nejvážnější konkurence v podobě strany Tisza, v jejímž čele stojí odpadlík od Fidesze Péter Magyar. Orbán očividně chce, aby Maďaři Magyara začali vnímat jako politika, který stojí proti národním zájmům na pokyn mezinárodních elit.  

Premiérův rival si nenechal ujít příležitost ke kritice vlády. „Viktor Orbán se stal králem Pride v Evropě, protože nikomu jinému se nepodařilo zmobilizovat tak masivní dav k demonstraci prostřednictvím nenávistného podněcování a štvaní,“ komentoval situaci. Předseda kabinetu, kdysi vnímaný jako strongman, podle něj ztratil sílu prosazovat vlastní zákazy a potýká se s odporem ve vlastních řadách.

Magyar sází na špatný stav ekonomiky

Magyar však dobře ví, že potřebuje na své straně nejen vzdělané městské voliče, proto se rychle odchýlil od tématu pochodu. „Orbán už nemůže vládnout, veřejné služby se rozpadají. Maďarské železnice přestávají jezdit každý víkend, systém zdravotní péče umírá, lidé žijí hůř a hůř a všichni obracejí každý forint,“ prohlásil přední opoziční politik.

V průzkumu Median ze zhruba poloviny června vedla Tisza nad Fideszem s náskokem patnácti procentních bodů mezi rozhodnutými voliči. Nejde přitom o žádnou výjimku, nůžky mezi dvěma stranami se postupně otvírají od přelomu roku. Tisza je zvlášť populární mezi lidmi do čtyřiceti let, zatímco Fidesz může více sázet na starší voliče.

V praxi vývoj na politické scéně znamená také sdružování sil do dvou bloků. Mezi další politické subjekty alespoň s nějakým vlivem nyní patří v podstatě už jenom sociálně liberální Demokratická koalice, krajně pravicová Naše vlast a recesistická Strana maďarského dvouocasého psa.

Orbán je ve zvlášť svízelné situaci, protože se v současnosti nemůže opřít o ekonomické výsledky, kterými by se mohl pochlubit voličům. Prognózy míní, že maďarský hrubý domácí produkt letos vzroste maximálně o jedno procento. V dalších zemích regionu včetně Česka by podle Evropské komise měl být růst vyšší.

 „Nízká důvěra firem a spotřebitelů zůstává hlavním omezením pro maďarskou ekonomiku. Nepředvídatelná vnější situace brzdí investiční aktivitu, zatímco situace na trhu práce a vysoká inflace povzbuzují k úsporám místo ke spotřebě,“ uvedla v červnové analýze společnost ING. Vládní intervence jsou podle ní zatím neúčinné a mohou být dokonce kontraproduktivní. Premiér má však naději, že se ekonomický růst zvedne na přelomu roku díky spuštění průmyslových projektů, jakými jsou továrny CATL, BMW a BYD.

Drahé předvolební dárky

Patrně největším volebním rizikem pro Orbána je ale v tuto chvíli inflace. V květnu v zemi opět vrostla, meziročně se dostala na 4,5 procenta. Hůře už je na tom v sedmadvacítce pouze Estonsko a Rumunsko. Orbán se přitom snaží s růstem cen a horšící se životní úrovní Maďarů všemožně bojovat. V březnu uvalil omezení na marži obchodníků u řady základních potravin. Původně měla platit pouze do května, vláda je ale prodloužila do konce srpna.

Orbán už také letos ohlásil například osvobození matek dvou a tří dětí od daně z příjmu, které by mělo být zavedeno postupně od října. „Bude to obrovský výdaj, ale oživení ekonomiky, opatření na podporu byznysu a plné zaměstnanosti dohromady to dokážou zaplatit tak, že se sníží rozpočtový deficit i veřejný dluh,“ prohlásil v únoru premiér.

Maďarský parlament tento měsíc schválil rozpočet na příští rok, který počítá s výraznými daňovými škrty pro rodiny navzdory obavám ze slabých ekonomických vyhlídek. Fiskální rada, poradní orgán, tak vyjádřila obavy z parametrů rozpočtu. Poukázala na to, že značná závislost Maďarska na exportu jej činí zranitelným vůči mezinárodním otřesům, jako jsou konflikty nebo obchodní války. A argumentovala, že rozpočtová rezerva ve výši 120 milionů eur pro mimořádné události je příliš malá.

Problémem je i to, že Budapešť má omezený přístup k unijním fondům, protože nesplnila podmínky spojené s reformami právního státu. Analytici tak mají za to, že vláda může čelit většímu rozpočtovému schodku než předpokládaných 3,7 procenta HDP, pokud nesníží výdaje nebo nenajde nové zdroje příjmů. Komentátoři upozorňují i na to, že se maďarská fiskální bilance ve volebních letech stále zhoršuje.

Vstoupit do diskuze (2)