Trumpův „velký krásný zákon“ zavaří evropským investorům
Hádka amerického prezidenta Donalda Trumpa s nejbohatším člověkem světa Elonem Muskem v minulých týdnech byla velmi zábavná, i když dle předpokladů Musk vyměkl a prezidentovi se omluvil. I když až potom, co Trump s grácií sobě vlastní v podstatě pohrozil tím, že by mohl jít po Muskových firmách a jejich kontraktech s federálními úřady a institucemi.
Zajímavé je ale podívat se na to, co bylo důvodem té hádky, tedy obsáhlá legislativa skutečně nazvaná na „jeden velký krásný zákon“, kam se dostaly takřka všechny Trumpovy priority, které slíbil voličům. Americký Senát v noci na neděli v těsném poměru 51:49 schválil první procedurální krok potřebný k projednání tohoto zákona a v noci na úterý jej tedy projedná.
Problém, který má se zákonem Musk, je, že výrazně zvyšuje deficit, což ale u republikánských prezidentů a jejich vládnutí není nic výjimečného - prakticky všichni v posledních třiceti letech kandidovali s nějakou variantou snížení zadlužení a vždy to skončilo zvýšením zadlužení.
Bylo by chybou ale nahlížet na tento zákon jako na pouze vnitropolitickou věc. Když se podíváme do jeho střev, nalezneme tam i ustanovení, které - pokud bude zákon v této podobě schválen po projednání Senátem a poté možná ještě jednou Sněmovnou reprezentantů - budou znamenat zásadní problémy pro investory z ostatních zemí.
A to především z Evropy, od států přes firmy až po malé investory, kteří třeba jen nakupují některé americké akcie či dluhopisy. Do zákona se totiž dostal i paragraf 899 označený jako „Prosazování nápravných opatření proti nespravedlivým zahraničním daním“ a je to opravdu velká jízda.
Jestli to projde, bude to znamenat, že kromě cel, kterým musí čelit evropské (a nejen evropské) firmy v Americe, to schytají i v daňové oblasti. Paragraf 899 zavádí postupně rostoucí dodatečnou daň z výnosů, které v USA získávají zahraniční investoři, pokud mají sídlo v zemích, které americké ministerstvo financí označí jako uplatňující nespravedlivé nebo neférové daně na americké firmy nebo občany. Extra daň má činit v prvním roce pět procent a v dalších letech se zvyšovat ročně o dalších pět procentních bodů, pokud stát nepřestane s danou „nespravedlností“, až do maximální výše 20 procent.
Zákon explicitně zmiňuje digitální daně, takzvané daně z nedostatečně zdaněných zisků a daně z odkloněných zisků. Neférové daně jsou pak definované natolik vágně, že se pod ně možná vejdou (pokud bude chtít americké ministerstvo financí být kreativní) klidně i pokuty velkým digitálním firmám za nedodržování GDPR, Aktu o digitálních službách, Aktu o digitálních trzích a dalších nových evropských nařízení, u kterých nejvíce povinností a pokut dostávají americké a v poslední době i čínské firmy.
Oblíbený nebezpečný výklad
Ostatně Trumpova administrativa tento výklad používá velmi ráda. Śéf federální obchodní komise Andrew Ferguson řekl už v dubnu, že Akt o digitálních trzích, který nutí hlavně velké americké giganty jako Apple, Facebook či Google k tomu, aby nediskriminovaly menší firmy, je „daní na americké firmy“. Dá se tak čekat, že by pro účely tohoto paragrafu USA tuto rétoriku použily.
Takže členské státy EU včetně Česka by se mezi ty, které uplatňují nespravedlivé nebo diskriminační daně dostaly stoprocentně. Nejenom ony - jak spočítala organizace Tax Foundation, může to zasáhnout asi osmdesát procent přímých zahraničních investic v USA, protože ty jsou ze zemí, které mohou USA považovat za diskriminačně zdaňující.
Zatíží to úroky, dividendy, nájmy, licence, firemní zisky i kapitálové výnosy
Co tak hrozí? Zdanitelným příjmem pro tuto extra daň (nad rámec jakýchkoli již nyní uplatňovaných daní) mají být některé úroky, dividendy, nájmy, licence, firemní zisky a určité kapitálové výnosy. Trpět tím mohou také čeští podnikatelé, kteří uvěřili krokům Trumpovy administrativy proti volnému obchodu a snažili se investovat do výroby přímo v USA. Teď místo Trumpových cel schytají Trumpovy daně.
Dotknout se to může samozřejmě i obyčejných individuálních investorů, protože více zdaněné budou dividendy nebo zisky z realitních fondů (REIT). Daň by se nicméně neměla dotknout zisku z prodeje akcií či dluhopisů a nemělo by docházet třeba ke zdanění úroků z amerických státních dluhopisů. Dost bude ale záležet i na tom, jak si své pravomoci vyloží americké ministerstvo financí a daňová správa.
Tyto vysoké daně jsou nakonec daleko pravděpodobnější než vysoká cla, která Trump střídavě navrhuje a pozastavuje, případně mu je různě ruší a zároveň toto rušení pozastavují federální soudy různých úrovní. Cla totiž stojí právně daleko víc na vodě (jde o velmi kreativní výklad zákona, který dává prezidentovi do rukou vyšší pravomoci v případě nouzového stavu), než tyto potenciální daně, protože ty by byly explicitně schválené Kongresem.
Máme tu další důkaz, že volný světový obchod je velmi na ústupu a americká vláda dělá všechno pro to, aby mu kladla do cesty co nejvíc překážek, i když tím často poškodí i své vlastní společnosti. Extra daně totiž budou nakonec nutně znamenat vyšší odliv zahraničního kapitálu z USA.
