Komentář Petra Fischera: Prachy jsou krásná věc

Čang Ťien-min

Čang Ťien-min Zdroj: Foto – Velvyslanectví ČLR, ara

Praha a Peking si vypověděli partnerskou smlouvu. Podle odborníků by do hlavního města ČR mohlo jezdit méně turistů z Číny. (ilustrační foto)
Praha a Peking si vypověděli partnerskou smlouvu. Podle odborníků by do hlavního města ČR mohlo jezdit méně turistů z Číny. (ilustrační foto)
Čínské velvyslanectví v Praze
4
Fotogalerie

Čína vypověděla smlouvu s Prahou dříve, než pražské zastupitelstvo stačilo schválit vypovězení téže smlouvy navržené radou města v čele s primátorem Zdeňkem Hřibem. Na tom není nic divného, to se v mezinárodních vztazích stává, jakkoli může někoho překvapit, že smlouvu ústy svého velvyslance v Praze vypovídá čínská vláda, nikoli Peking, s nímž byla smlouva uzavřena. V Číně je prostě všechno jednotné a centralizované. Tak jako politika jedné Číny, jejíž zmínka, prý nemístná v nepolitické smlouvě o spolupráci dvou měst, stála na začátku roztržky.

Obvyklé meze mezinárodních třenic byly překročeny až čínskými výhrůžkami ekonomickou a praktickou pomstou, kterou chce Čína na neposlušné Praze vykonat. Slovo neposlušnost je tu na místě. Číňané berou smlouvu jako zavázání se Číně a přijetí jejího státního náboženství. Partner není samostatným subjektem, nýbrž součástí čínského mocensko- -finančního stroje. A kdo se prohřeší, musí být potrestán.

Praha není jedinou obětí arogantní msty velké Číny, která všude na světě mění svůj miliardový trh a peníze za loajalitu vůči své politice. Podobně jako Praha je teď trestána i americká NBA, a to za to, že někteří její trenéři vyjádřili podporu demonstrantům v Hongkongu. Čínská statní televize zrušila přenosy z ligy, další sankce se chystají, protože čínské firmy jsou oficiálními sponzory NBA. Praze Čína žádné peníze nedala, takže nemá tak velký vydírací potenciál, v případě NBA plně využívá své politiky „za peníze politická loajalita“.

Slavný seriál South Park se zase dopustil blasfemie tím, že parodoval čínskou „svobodu“ a vůdce Si Ťin-pchinga. Následné vypnutí streamu a odříznutí od čínského diváka vyřešil „omluvou“ režimu: „Vítáme čínskou cenzuru v našich domovech a srdcích… i nám jde přece především o peníze,“ napsali tvůrci ironicky na Twitter.

Ano, tak jednoduché to je. Všichni by chtěli obchodovat s Čínou, ale má-li se za to platit ztrátou osobní a společenské svobody, nebo dokonce naplňováním oficiální politické linie čínské komunistické strany, pak takový obchod stěží stojí za to. Příklady vydírání jsou varující zejména proto, že jde o nátlak finančně-mocenský, a to ve věcech, které se zdají být relativně marginální. Co by asi Čína dělala, kdyby opravdu o něco šlo?

Jistě, „svoboda je krásná věc, ale prachy si za ně nekoupíš“, abychom parafrázovali slavnou píseň. Její text by se dal ale převrátit i jinak: „Prachy jsou krásná věc, ale svobodu si za ně nekoupíš.“ V obchodu s Čínou určitě ne. Je čas si vybrat, kterou píseň chceme zpívat. Pokud jde o mě, zkusil bych spíše tu druhou verzi.