Komentář Václava Zemana: Co by si měl Andrej Babiš přivézt z Finska | E15.cz

Komentář Václava Zemana: Co by si měl Andrej Babiš přivézt z Finska

Komentář Václava Zemana: Co by si měl Andrej Babiš přivézt z Finska
Andrej Babiš
• 
ZDROJ: ČTK

Václav Zeman

Předseda hnutí ANO se vydal do Finska prý i proto, aby zde zjistil jak zvýšit prestiž učitelů. Jeho ministr mezitím navrhuje omezit to, na čem právě finské školství stojí - dlouhodobé společné vzdělávání všech žáků.

 "Chtěl bych se ve Finsku mimo jiné inspirovat tím, jak dělat reformy ve školství. U nás povolání učitele zatím nemá patřičnou prestiž. Ve Finsku je to jinak," uvedl před odjezdem na dvoudenní státní návštěvu do země tisíce jezer předseda vlády v demisi. Co by mu tato cesta mohla přinést a jak by to naopak dopadnou nemělo?

Po inspiraci Finskem v oblasti vzdělávání už volali mnozí čeští politici, realita po návratu však může být různá. Jedním z nich byl třeba i bývalý ministr školství za ČSSD Marcel Chládek. Moc finských otisků se však za dobu jeho vedení resortu v českém školství neobjevilo. Teď se tedy finská inspirace objevuje opět. Jaké poznatky by si tedy mohl ministerský předseda přibalit na cestu domů?

a) změna výuky na pedagogických fakultách, více prostoru pro profesní rozvoj pedagogů - cesta finského vzdělávání vzhůru začala, kde jinde, než na pedagogických fakultách, strategie pro zlepšení vzdělávání ve Finsku začala být naplňovaná už od 70. let minulého století. Součástí reformy byla i profesionalizace učitelů, zvýšení důrazu na učitelskou praxi propojenou s výzkumem. Jako velmi prospěšné se ukázalo i to umožnit učitelům více prostoru pro jejich další profesní rozvoj, na který čeští pedagogvé zavaleni povinnostmi a tím, co vše mají ve výuce zvládnout, mnohdy nemají moc času. Učitelé ve Finsku obvykle učí pouze 4 hodiny denně, mají přitom každý týden k dispozici dvě hodiny pro svůj profesní rozvoj.

Babišův muž míří do čela jedné z největších státních firem

b) zmírnění rozevřených nůžek ve vzdělávání - ve Finsku šli dokonce tak daleko, že zavedli jeden typ základní školy společný pro celou populaci. To by pro českou společnost byl zřejmě zatím velký oříšek, prozatím by stačila podpora škol v chudších regionech i snaha o zvýšení kvality (i slibované navyšování platů učitelů) a běžných základních škol, tak aby z nich ti nadanější žáci masově neodcházeli na víceletá gymnázia.

c) méně regulace, více autonomie školám - prestiž učitelů a důvěra v ně, kterou premiér vyjel do Finska hledat, souvisí i s autonomií, kterou stát školám dává. Finské vzdělávání tak prošlo od vysoké centralizace a regulace k značnému uvolnění a důvěře v to, že učitelé, ředitelé, rodiče a místní komunita vědí, jak dětem poskytovat nejlepší možné vzdělání. První centrální standardizovanou zkouškou, kterou finští studenti absolvují, tak třeba je až maturitní zkouška na konci střední školy. Ministerstvo dává školám jen velmi rámcový program. Od začátku devadesátých let minulého století už také do škol nechodí školní inspekce. Za kvalitu vzdělávání ručí ti, kdo ho poskytují, tj. učitelé a ředitelé.

V čem by případná vláda vedená Andrejem Babišem - i ve světle finské návštěvy - naopak, pokud možno pokračovat neměla? Je svým způsobem paradoxní, že v ten samý den, kdy předseda vlády odjel na sever čerpat inspiraci pro vzdělávání, objevily se v médiích zprávy o plánovaných změnách ve vyhlášce o vzdělávání žáků se speciálními potřebami.

Zničení demokracie v Česku může být spíše náhoda než záměr, říká politolog Tomáš Lebeda

Pokud by novela v navržené podobě prošla, znamenalo by to třeba omezení počtu asistentů, kteří můžou být najednou v jedné třídě (místo až tří by nově mohl být v každé třídě jen jeden asistent). Vyhláška by zároveň opět umožňovala to, aby ve speciálních školách končily i děti bez diagnostikovaného mentálního postižení. Věta, která to vysloveně zakazovala, v návrhu novelizované vyhlášky chybí. Jestli takto vypadá "revize inkluze", o které při nástupu do funkce mluvil ministr Plaga, doporučili bychom Andreji Babišovi, ať se na tento záměr nezapomene ve Finsku zeptat. Odpověď, kterou zde zřejmě zaslechne, je nasnadě.

Samozřejmě, mnozí mohou namítat, že současné úspěchy finského školství jsou výsledkem proměny, která trvala přes padesát let. Přesto je důležité zmínit další dva fakty: ta cesta ke změně musela někdy začít a bylo třeba, aby se dlouhodobá strategie udržela i při střídání těch, kteří vládnou. "Řešíme vzdělávání podle toho, jak se vyvíjí jako vědní obor, ne jako ideologický nástroj moci. Neměníme vzdělávací politiku po každých volbách, zaměřujeme se na dlouhodobé cíle. Je to levnější a efektivnější," uvedl nedávno v rozhovoru pro časopis Reflex finský odborník na vzdělávání Pekka Juhani Mattila.

Autor pracuje pro vzdělávací koncept Škola Můj Projekt

Psychogenní přejídání: „Jsem závislá na cukru.“

 

Autor: Václav Zeman
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!