Lékař Jim Yong Kim zkusí uzdravit churavějící Světovou banku

Jim Yong Kim

Jim Yong Kim Zdroj: profimedia.cz

Jako by v poslední době nebylo lepších manažerů globálních institucí než Korejců. Generálním tajemníkem OSN je Pan Ki-mun, šéfem Světové banky (SB) se v dubnu nejspíš stane rodilý Korejec s americkým pasem Jim Yong Kim.

Většinu mládí byl Jimovi Yong Kimovi jeho korejský původ přítěží. Do pěti let vyrůstal v jihokorejském Soulu mezi ostatními Korejci. Po odchodu rodičů do americké Iowy v šedesátých letech se stal ve městě Muscatine nadlouho jediným korejským děckem široko daleko. Nyní v 52 letech mu ale národnost přišla více než vhod, když americký prezident Barack Obama hledal do čela Světové banky někoho, kdo by byl Američanem, ale souhlasily by s ním i rozvojové země. Volba padla právě na prezidenta prestižní Dartmouthské univerzity Kima.

Po 68 letech se tak v čele rozvojové finanční agentury nejen neocitne rodilý Američan, ale dosavadní ekonomy či diplomaty nahradí humanitární pracovník s lékařským diplomem. „Je načase, aby rozvojový expert začal řídit největší rozvojovou agenturu,“ odůvodnil minulý týden s Kimem za zády Obama svou volbu.

Zemřít pro růst? Raději ne

Kimova překvapivá nominace zapůsobila. Čína, která bude mít při dubnové volbě šéfa SB po Američanech a Japoncích třetí největší podíl hlasů, už označila jeho kandidaturu za povzbuzující. Smířlivě reagují i mnohé rozvojové státy, které chtěly ukončit tradici Američanů v čele Světové banky a podporují nigerijskou ministryni financí Ngozi Okonjo-Iwealaovou či bývalého kolumbijského ministra financí Josého Antonia Ocampa.

Kim nechce nic ponechat náhodě a ještě před samotnou volbou hodlá obletět celý svět, čemuž říká „naslouchací tour“. Naslouchat (a lobbovat za své zvolení) bude během příštích týdnů v Etiopii, Číně, Japonsku, Indii, Brazílii či Mexiku. Zastaví i se v rodné Jižní Koreji, která ho už patřičně oslavuje. „Je to skvělý výběr z mnoha důvodů,“ pěje chválu list Korean Times. „Nominace světového zdravotnického experta s prověřenými schopnostmi odráží i měnící se časy, jež vyžadují v čele Světové banky ne politické kámoše, ale opravdové rozvojové experty,“ dodává list.

Objevuje se ale i první kritika. V globální politice a ekonomice neznámé Kimovo jméno vzbuzuje pochybnosti, jaké jsou vlastně jeho ekonomické názory. Kritici už zaútočili na jím editovanou knihu z roku 2000 Zemřít pro růst, kde v předmluvě píše: „Studie v této knize přinášejí důkazy, že honba za růstem HDP a ziskem firem ve skutečnosti zhoršuje životy milionů žen a mužů.“ Profesor ekonomie z Newyorské univerzity William Easterly si ulevil: „Doktor Kim bude prvním prezidentem Světové banky, který se zdá být proti růstu. Dokonce i nezavilejší kritici banky, jako jsem já, věříme, že ekonomický růst je to, co chceme.“ Kimovi kolegové uklidňují, že Korejec rozhodně není proti ekonomickému růstu, jen ho jeho práce zavedla na příliš mnoho míst, kde to prostě nefungovalo ku prospěchu většiny.

Vše začalo na Haiti

Kimova rodina nezačínala v Iowě nijak nuzně. Jeho otec učil na Iowské univerzitě stomatologii, matka, expertka na konfuciánství, získala v USA doktorát z čínské filozofie. U Kima bylo brzo jasné, že se i přes svou odlišnou národnost umí prosadit.

Většinu mládí toužil být hráčem basketbalové NBA, reprezentoval v tomto sportu svou střední školu. Vynikl i jako zadák v americkém fotbale. Rozhodně nijak netoužil po medicínské kariéře. Když ho prý jednou vezl otec autem, zeptal se ho, čím vlastně chce být. Kim mu odpověděl, že ho láká filozofie nebo politologie. Otec prý okamžitě zastavil a vysvětlil mu: „Jsi Korejec v americké společnosti. Chci, abys uměl něco praktického. Potom můžeš jít do světa a budeš vědět, jak se něco dělá. Nejen jak se o tom přemýšlí.“ Lékařem se Kim stal v roce 1991 na Harvardu a o dva roky později přidal ještě doktorát z antropologie.

Přelomovým bodem je pro něj ale rok 1987, kdy se jako mladý student infekčních nemocí doslechl o nezvyklém přístupu lékaře Paula Farmera na Haiti. Spolu s dalšími lékaři pak založili organizaci Partneři pro zdraví, která rozjela komunitní léčbu v chudých částech světa. Nejprve zjistili, že chudí umírají na banální nemoci i kvůli nedodržování léčebného režimu.
Vytvořili proto na Haiti posty takzvaných „accompagnateurs“, najatých lidí bez jakéhokoli vzdělání, kteří jen klepali u domů pacientů a kontrolovali, zda dodržují léčbu.

Potom metodu aplikovali na vážné nemoci, jako je tuberkulóza. Kontrola, zda dotyčný opravdu šest měsíců užívá předepsaná antibiotika, radikálně zvedla úspěšnost léčby. Za 200 dolarů tam dokázal vyléčit pacienty stejně dobře jako v USA Američany za 20 tisíc dolarů. V roce 1994 Kim přenesl haitský model i do Peru. Opět s úspěchem. Nyní má organizace 13 tisíc zaměstnanců ve 12 zemích. Kim ředitelský post opustil v roce 2003.

Jim Yong KimJim Yong Kim | kresba Bretislav Kovarik

Boj proti AIDS a Darthmouth

Kim odešel do Světové zdravotnické organizace bojovat s HIV/AIDS. Sarah Boseleyová, jež v Africe organizuje léčbu AIDS, ho v Guardianu chválí za jeho ambiciózní plán „3×5“, který měl zajistit léčbu třem milionům nemocných v rozvojových zemích do roku 2005. Přestože cíl byl splněn až o dva roky později, jednalo se o obrovský úspěch. „Není to tolik let, kdy bylo zhola nemožné léčit lidi těmito velmi drahými léky v subsaharské Africe. Kim to dokázal zrealizovat,“ tvrdí Boseleyová. Dodává, že je možná technokrat, ale právě technokraté „dokážou věci dodělat“.

Vedle toho od roku 1993 učil na prestižním Harvardu a dál rozvíjel své myšlenky, jak s co nejmenšími náklady co nejvíce zefektivnit zdravotnický systém. Přestože jeho hlavním tématem je pomoc rozvojovému světu, s kolegy zkoumá i obrovské plýtvání v americkém zdravotnictví, kde nikdo neví, jak celý systém vlastně funguje. „Zeptejte se šéfa Fordu Ala Mulallyho, co ví o svých konkurentech, a můžete se vsadit, že ví vše – a chce vědět ještě více,“ poznamenal před lety pro srovnání Kim v časopisu Forbes.

V roce 2009 se mu ale naskytla příležitost, která se neodmítá. Stal se prezidentem Dartmouthské univerzity, jedné z osmi škol v takzvané Břečťanové lize elitních univerzit na východním pobřeží USA. Zde dokázal, že kromě vize rozvojového světa bez infekčních nemocí se naučil také dobrému fundraisingu.
Minulý rok ve škole také všechny přesvědčil, že rozhodně není žádný suchar. Ve školské verzi zpěvácké soutěže se předvedl jako výtečný zpěvák a také ucházející rapper ve svérázném provedení hitu The Time of My Life, které se stalo brzo populární na internetu.

Ze školy ale neodchází se zcela čistým štítem. V roce 2011 nejprve odmítl zveřejnit školní rozpočet a rozpoutal aféru o financování. V témže roce propukla i další skandál ohledně šikanování studentů. Ve školním listu se s ním rozloučili kritikou, že školu „zjevně používal jen jako odrazový můstek k větším a lepším věcem, i když jeho prvotním úkolem bylo zachránit vzdělávací ústav před finančním krachem“. Sám Kim v oznámení o přijetí nominace na post šéfa SB napsal, že „opustit Dartmouth v tomto období je pro něj velmi těžké“. Nicméně nakonec prý dal přednost bance ve jménu „služby národu a světu“.

Nový začátek pro Světovou banku?

Kimovo pravděpodobné zvolení do čela SB ukáže, zda lékař dokáže proměnit instituci vzniklou na konci války v rozvojovou agenturu pro 21. století. Banka si prošla několika přemety. Po válce se vyznačovala fiskálním konzervativismem a půjčit si od ní nebylo vůbec jednoduché. Od osmdesátých let se více začala zaměřovat na pomoc rozvojovým zemím, ale to jen vedlo k obrovskému dluhu třetího světa.

Nyní její podpora znamená i zavádění požadovaných reforem. Deregulace, liberalizace a privatizace podle washingtonského konsenzu však ne všude v rozvojovém světě funguje, jak by si ve washingtonském ústředí přáli. Právě to Kim kritizoval ve zmíněné knížce Zemřít pro růst. Uvidíme tedy, čím kritizovaný „neoliberalismus“ a „firmami určovaný ekonomický růst“ nahradí.

Jim Yong Kim

» narodil se 8. prosince 1959 v jihokorejském Soulu, v pěti letech s rodiči odešel do americké Iowy. Otec na místní univerzitě učil stomatologii, matka čínskou filozofii

» ambiciózní Kim se už na střední škole prosadil v basketbalu či americkém fotbalu, vedl i svou třídu, potom se rozhodl pro medicínu, kterou v roce 1991 vystudoval na Harvardu

» od roku 1987 do roku 2003 vedl organizaci Partneři pro zdraví, která v chudých částech světa propaguje komunitní zdravotnictví

» v roce 2003 nastoupil do Světové zdravotnické organizace, kde úspěšně rozjel boj s AIDS v nejchudších státech světa

» od roku 2009 dosud vedl prestižní Dartmouthskou univerzitu, nyní přijal nabídku kandidovat na post šéfa Světové banky

» je ženatý s dětskou lékařkou Lim, se kterou má dvě děti