Soudcovské platy jsou citlivá věc. Podání ústavní stížnosti v tomto smyslu připomíná šťourání se v ráně, která byla celkem obratně zafačovaná gentlemanskou dohodou.
Rozhodnutí Ústavního soudu nelze předjímat, tím méně jeho dopady, takže rána, která škodí pověsti justice i státu, se přinejmenším na chvíli znovu otevře. Na druhé straně bude asi lepší, když celý nedůstojný spor dostane s konečnou platností rozhřešení od nejvyšší soudní instituce.
Nic z toho všeho ale ránu s konečnou platností nevyléčí. To není v moci žádného soudce a žádného soudu. Je to úkol jen a pouze pro politiky, kteří by měli přijít s novým systémem odměňování pracovníků justice. Zaznělo už mnoho slov, ale k činu se nikdo nemá, což jistě souvisí i se zjitřenými vztahy mezi justicí a dvěma zbylými mocenskými pilíři. Dokud se někdo neodváží, bude rána mokvat pod obvazem nebo bez něj.
