Obnova ukrajinských sítí bude stát desítky miliard

Obyvatelé Kyjeva si nabíjejí mobily během výpadku energie.

Obyvatelé Kyjeva si nabíjejí mobily během výpadku energie. Zdroj: Profimedia

Koncem září loňského roku jsem v tomto deníku psal, že volba nového generálního tajemníka Mezinárodní telekomunikační unie (ITU) bude mimořádně důležitá pro budoucnost internetu. Západním státům se podařilo prosadit americkou kandidátku Doreen Bogdan-Martinovou, která drtivě porazila ruského kandidáta. Dostala také k dispozici i tým (včetně evropského zástupce Tomase Lamanauskase), který vyznává většinově vizi internetu jako svobodného prostředí, které, co se týče standardů a technického fungování, „spravují“ neziskové organizace a vlády na něj mají spíše menší vliv.

Tedy přímý protiklad toho, jak si budoucnost internetu představuje řada autoritářských režimů. Pro západní státy, dalo by se říct, vítězství na celé čáře, když k tomu připočteme ještě volbu Seiza Onoeho z Japonska do čela důležité sekce standardizace.

Nové vedení se tak dalo do práce a na webových stránkách ITU se tak dozvíme, jak chce v čele této starobylé mezinárodní organizace řešit aktuální problémy a výzvy. Bohužel snadno nenajdeme to, co na velké říjnové volební konferenci požadovalo padesát států včetně všech zemí EU: písemnou zprávu o tom, jaký vliv má válka na Ukrajině na tamní telekomunikační sektor. Vypracovat tento report si dala ITU za úkol už v březnu hned po začátku ruského útoku. Končící generální tajemník Chou-lin Čao v říjnu podal pouze ústní informaci s tím, že vše je potřeba ještě dopracovat a vydání samotné zprávy zahrál do autu.

Video placeholde
Kdo má jaderné zbraně a kde jsou rozmístěné? Je čeho se bát? • Videohub

ITU úkol nakonec splnila a report s názvem „Průběžné zhodnocení škod na telekomunikační infrastruktuře a odolnosti ICT ekosystému na Ukrajině“ už je na světě. Zároveň k němu ale není jednoduchá cesta. Zájemce ho nenalezne mezi publikacemi ITU ani mezi tiskovými zprávami. Pokud se k němu chceme dostat, musíme se prohrabat komplikovanou strukturou webu ITU a dostat se až hluboko do útrob webových stránek do části týkající se rozvoje telekomunikací, což je sekce, kterou až do konce loňského roku vedla právě v lednu nastoupivší nová generální tajemnice Bogdan-Martinová.

Zprávu o stavu ukrajinských sítí organizace nijak aktivně nekomunikovala a k publikaci došlo den před Vánoci. Na to, že válka na Ukrajině byla bezpochyby nejvýznamnější mezinárodní událostí loňského roku, je to velmi zvláštní postup. Vypadá to, jako kdyby se nové vedení bálo naštvat Rusy.

Jedenasedmdesátistránkový dokument přitom velmi podrobně ukazuje míru destrukce telekomunikačního sektoru na Ukrajině. Omezený je na období do srpna loňského roku, odhaduje ale, že k obnově komunikační infrastruktury bude potřeba 1,79 miliardy dolarů, v přepočtu zhruba 40 miliard korun. Celkem 12,2 procenta domácností nemělo přístup k síti mobilních operátorů, 11 procent základnových stanic mobilních operátorů bylo mimo provoz a pětina celé telekomunikační infrastruktury byla poškozena nebo zničena. Patnáct operátorů pevných sítí přišlo kompletně o všechno, jejich sítě byly buď zničené, nebo je Rusové fakticky ukradli. Ztráty vyplývající z poskytování nižšího objemu služeb se pohybují kolem sta milionů dolarů – jde především o ztrátu zákazníků, ze kterých se stali uprchlíci v okolních zemích. Všechna čísla budou samozřejmě teď v lednu výrazně vyšší.

Zároveň ale zpráva vyzdvihuje i obětavost techniků, kteří sítě opravují. Třeba nejmenší ukrajinský operátor Lifecell zaznamenal za první čtyři a půl měsíce války 30 tisíc výjezdů techniků k poškozené infrastruktuře, ostatní na tom pochopitelně nejsou jinak. Základním problémem je poškozená energetická infrastruktura, bez které se mobilní operátoři jen těžko obejdou.

Řada států také podporuje ukrajinský telekomunikační sektor v rámci programu ITU „Partner2Connect“, a to různým způsobem – od koupě starlinků až po pomoc s kyberútoky. Ukrajinským kolegům pomáhají i čeští operátoři – někteří darovali mobilní základnové stanice pro rychlé zlepšení pokrytí v místech, kde bylo nutné posílit kapacitu sítě, nebo poskytli prostory a připojení pro zaměstnance ukrajinských operátorů pro práci na dálku. Na Ukrajinu putovalo k novému využití i vybavení, které operátoři z různých důvodů vyřazovali z českých sítí.

Proč ITU report skrývá, organizace nevysvětlila. Poté co o něm až minulý týden zběžně informovala agentura Reuters, se na to zeptali novináři britského odborného webu Telecom TV a odpovědi byly všemožně vyhýbavé v tom smyslu, že zpráva je veřejná a není potřeba o ni žádat, tak kde je problém. Bezpochyby to není pro nové vedení jedné z nejstarších a nejrespektovanějších mezinárodních organizací na světě zrovna dobrý start a uvidíme, zda další podobné zprávy o Ukrajině (které by ITU měla vypracovávat, protože ji o to členové včetně Česka žádají), budou už méně zahrabané a utajené. Mezinárodní aktivita k obnově telekomunikační infrastruktury napadeného státu je totiž nadmíru důležitá.