Ještě před několika týdny Hudeček tvrdil, že o funkci primátora nestojí. Vzhledem k tomu, že je mu teprve čtyřiatřicet let a zkušenosti ať už v životě, v politice nebo při řízení milionového města teprve sbírá, to znělo rozumně. Jeho předchůdci Bohuslav Svoboda nebo Pavel Bém na tom byli před příchodem na magistrát po všech stránkách lépe.
Svoboda se mohl chlubit dráhou úspěšného porodníka, jeho elegantního motýlka si veřejnost pamatovala ještě z devadesátých let, kdy byl prezidentem České lékařské komory.
Bém čtyři roky starostoval Praze 6 a předtím vystupoval v médiích jako respektovaný odborník na drogovou problematiku, řídil vládní protidrogovou komisi. A Hudeček? Přednáší kartografii, předsedá dozorčí radě Českého svazu tanečního sportu a je členem dozorčí rady Českého Aeroholdingu.
Chtěl pomáhat s letáky
Hudečkovy politické začátky připomínají americký sen. A podobně jako bývalá členka Věcí veřejných, dnes šéfka LIDEM Karolína Peake, která před časem bojovala za očistu malostranských pískovišť, také Hudeček před několika málo lety plánoval, že se bude zasazovat o zlepšení života ve svém nejbližším okolí.
V srpnu 2009 se stal členem místního sdružení TOP 09 v Praze 8, podle svých slov se chtěl podílet na správě městské části, kam se v roce 2002 přistěhoval z Olomouce. Proč si vybral zbrusu novou pravicovou stranu, byť se známými tvářemi ve vedení, vysvětlil v prosinci 2011 v rozhovoru pro deník E15: „Hlavním impulzem byly obavy ze zadlužování státu, tedy z vítězství ČSSD tehdy vedené Jiřím Paroubkem. Když byla založena TOP 09, poslal jsem přihlášku. Myslel jsem, že budu pomáhat s roznášením letáků nebo něčím podobným.“ Na otázku, zda čekal, že se jako nezkušený politik už za dva roky stane prvním náměstkem primátora, odpověděl: „Jako raketovou kariéru to určitě nevnímám, je za tím spousta práce. Člověk téměř není doma, stále něco dělá. Ať už pracuje jako opoziční zastupitel, nebo jedná o koalici.“
Musím se zeptat Zdeňka
Po komunálních volbách v roce 2010, kdy TOP 09 skončila v opozici, se z Hudečka stal schopný řečník. Tuto roli si jako novopečený zastupitel užíval, chtěl být co nejvíce vidět. Než se však vymanil ze stínu tehdejšího lídra strany v metropoli Zdeňka Tůmy, který sliboval, že si Prahu vezme na triko, trvalo Hudečkovi více než rok. S neskrývaným úsměvem mnozí politici dodnes vzpomínají na jeho často opakovaný výrok: To se musím zeptat Zdeňka.
První velká příležitost
Ani ne po roce vlády ODS a ČSSD se Hudečkovi začíná rýsovat první velká příležitost, jak se chopit moci. A podle všeho jí využil beze zbytku.
Svoboda už v polovině roku 2011 začal jednat s TOP 09 za zády těch, kteří ho do politiky přivedli, jmenovitě tehdejšího šéfa pražské ODS Borise Šťastného, respektive vlivného podnikatele Tomáše Hrdličky. Na tajné schůzky mimo kanceláře magistrátu, které prý byly prošpikované štěnicemi, chodil i Hudeček.
Když 21. listopadu přišel Šťastný s návrhem vypovědět socialistům koaliční smlouvu, a zbavit se tak Svobody, zkušený harcovník s motýlkem už měl dohodnutou spolupráci s TOP 09. A ta nebyla pro modré a rovněž pro něj osobně vůbec nevýhodná. V jedenáctičlenné radě získala ODS pět křesel včetně primátorského pro Svobodu.
I když TOP 09 neobsadila post nejvyšší, neprodělala. První náměstek je především funkce výkonná. Tento úředník není na rozdíl od primátora zatížen přijímáním různých oficiálních návštěv, obecně reprezentací města, ale fakticky odpovídá za jeho chod. Přestože není tolik na očích jako primátor, má značnou moc, protože tahá za všechny důležité nitky. A to je podle pozorovatelů skutečný důvod, proč Hudeček ještě donedávna o primátorský řetěz nestál. Nebyl tolik vidět, nenesl tedy hlavní odpovědnost, a přitom o řadě klíčových věcí rozhodoval nebo je ovlivňoval.
Zprůhlednění, nebo koncentrace?
Vedle postu náměstka se Hudeček na podzim 2011 stal radním pro územní rozvoj a začal kontrolovat mnohamiliardové plány developerů, což je vedle velkých infrastrukturních staveb největší penězovod protékající Prahou.
Nový radní okamžitě začal už schválené záměry torpédovat a navrhovat jejich přepracování. V praxi to vypadalo třeba tak, že rozprášil magistrátní odbor, který měl přípravu územního plánu na starost. Hudeček často narážel na ministerstvo pro místní rozvoj, do sporu se dostával i se Svobodou a částí zastupitelstva. „Kvůli úpravám územního plánu přišlo hlavní město v letech 2005 až 2010 zhruba o 2,7 miliardy korun, v pozadí jsou tlaky zájmových skupin,“ argumentoval.
Později začal usilovat o to, aby vedle územního rozvoje získal kontrolu i nad stavebním řízením, oba odbory chtěl sloučit. Více úředníků znamená více razítek, tedy větší prostor pro korupci, říkal. Jeho kritici upozorňovali, že jak všechny kompetence v oblasti územního plánu celé Prahy, tak veškerá povolovací řízením pro developery by byly soustředěny do jedněch rukou. I obecně známá protikorupční doporučení hovoří o tom, že dělba kompetencí je pojistkou proti přílišné koncentraci moci a možným manipulacím.
Vynesla ho velká voda
Řada Pražanů Hudečkovi v internetových diskuzích vyčítá, že je „naplavenina“ z Olomouce, navíc občas nemluví spisovně. Hudeček oponuje, že jeden z jeho předchůdců Jan Koukal se narodil v Brně, přičemž Olomouc prý z tohoto srovnání vychází lépe. Výhrady k tomu, odkud kdo pochází, jsou samozřejmě nekorektní. Podstatnější je, že veřejnost Hudečka donedávna prakticky neznala a o skutečnosti, že na radnici zastával jeden z nejvýznamnějších postů, nevěděla. Byly to teprve záplavy, které ho zviditelnily. „Moje kandidatura na primátora vyplynula z povodňové situace a z vynikajícího fungování týmu, v jehož čele jsem stál,“ vysvětluje Hudeček, který ještě před záplavami tvrdil, že o tuto funkci „nikdy neměl a stále nemá zájem“.
Favority byli spíše předseda zastupitelského klubu TOP 09 Jiří Vávra nebo radní pro kulturu Václav Novotný. „Hudeček si zkusil pozici primátora v krizové situaci. Ochutnal slávu a moc, tudíž se jí nechce vzdávat,“ říká politolog Kamil Švec. „Při povodních se nestala žádná tragédie, která by ho pohřbila tak jako exprimátora Igora Němce před jedenácti lety. Vedení TOP 09 si uvědomuje, že kdyby nyní nasadilo jiného člověka, mohlo by Hudečkovy zásluhy zpochybnit, a dát tak za pravdu jeho kritikům,“ dodává Švec v narážce na výhrady řady starostů, podle nichž se magistrát při povodních dopustil závažných chyb.
Buď se udělá, nebo oddělá
Vzhledem k tomu, že městská kasa zeje prázdnotou a před novou radou složenou výhradně z TOP 09 je řada problémů, jako je jen namátkou dostavba tunelu Blanka, trasy metra A či osmimiliardový dluh za nové tramvaje, platí pro Hudečka to, co kdysi před zvažovaným usednutím do křesla ministra vnitra pronesl nyní odstupující premiér Petr Nečas: „Buď se jako politik udělám, anebo oddělám.“
Hudečkovi může přidělat vrásky i to, že jím vedená jednobarevná rada se opírá o zkušené pražské politiky z ČSSD včetně Petra Hulinského. Kromě toho Svoboda jistě nevynechá sebemenší příležitost, aby svému úhlavnímu nepříteli, který ho připravil o primátorský post, uštědřil políček. A do třetice je Hudeček spolu s dalšími současnými nebo bývalými radními včetně Svobody nadále stíhaný policií v kauze Opencard.
Tomáš Hudeček
» narodil se 10. května 1979 v Olomouci
» na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého vystudoval učitelství pro střední školy se zaměřením na matematiku a geografii, v doktorandském studiu sociální geografie a regionálního rozvoje pokračoval na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze
» v politice se začal aktivně angažovat krátce před později zrušenými parlamentními volbami v roce 2009 s cílem podílet se na správě Prahy 8, kde tehdy bydlel; do roku 2011 byl předsedou místního sdružení TOP 09
» od listopadu 2010 je členem pražského zastupitelstva » od listopadu 2011 zastával funkci prvního náměstka primátora a radního pro územní rozvoj
