Kolaps mnohých nemocničních oddělení a sporné vyhlášení nouzového stavu však svědčí především o jednom – obě strany podcenily neústupnost svého protivníka a nedocenily situaci, do níž se vinou své tvrdohlavosti mohou dostat. Naštěstí na tento spor nikdo nedoplatil životem, to by zřejmě ani na holubičím Slovensku jen tak neprošlo. Ale pokud odborářský boss Marián Kollár přirovnává pomoc českých vojenských lékařů ke vstupu vojsk v roce 1968, tak by sám měl vyhledat pomoc odborníka na duševno.
Z objektivního hlediska je třeba připomenout, že výpovědi lékařů přišly v dobu pro dosažení cílů protestu nejméně vhodnou. Na Slovensku vládne dočasná vláda s okleštěnými pravomocemi, odhady ekonomického vývoje na příští rok jsou mimořádně nepříznivé a oproti plánovaným příjmům budou jakékoli vládě v roce 2012 chybět stamiliony eur. Najít v takové situaci zdroje k uspokojení lékařů je mimořádně náročná úloha i pro ekonomického Copperfielda.
To neznamená, že lékaři by neměli být lépe oceněni, neboť placeni jsou skutečně mizerně. Mizerné platy jsou však problémem velké části slovenské společnosti, která svými příjmy zaostává za ostatními zeměmi eurozóny. Jistě, i dnes by se daly poměry ve slovenském zdravotnictví zlepšovat. Efektivnějším užíváním peněz v rezortu, nepředraženými nákupy, osekáním zisků pojišťoven… Jestliže má mluvčí zdravotní pojišťovny vyšší plat než primář v kvalitní nemocnici, pak ve státě dánském něco smrdí.
Z dohodnutého memoranda je jasné, že momentálními vítězi se stali lékaři – vláda se s odbory dohodla na dodržování zákoníku práce, změně systému financování zdravotnických zařízení tak, aby platby od pojišťoven odrážely reálné náklady na péči, na navýšení platů lékařů, na přijetí všech lékařů, kteří podali výpovědi, zpět do práce.
Vláda ovšem také musí zastavit transformaci nemocnic na akciové společnosti. Zastaví oddlužování nemocnic, z nichž mnohým hrozí exekuce. Ministr financí musí do půlky měsíce někde sehnat na jejich finanční stabilizaci 70 milionů eur. Je proto evidentní, že problém financování zdravotnictví se jen přesunul na druhou stranu kurtu – k budoucí vládě.
Autor je publicista
