Právě za tři měsíce bude pondělí po volbách. Je možné, že touto dobou budou paní a pánové Pekarová, Fiala, Bartoš a Rakušan zrovna sedět v Lánech a budou přesvědčovat prezidenta, aby nenaplnil svůj slib a dal šanci vítězné koalici. Jinak nastartují v Poslanecké sněmovně proces odvolání. Nebo bude pevně v sedle naopak Andrej Babiš, který bude mít kromě slibu skorojistého premiérství v zádech i šanci na většinovou koalici.
Letošní volby nabídnou řadu mikropříběhů, část se jich odehraje kolem dvacetiprocentní hranice, část kolem pěti procent, nutných pro vstup do Poslanecké sněmovny. Zde jsou některé z nich.
- Národ se vydal na chalupy zašpinit si grily drůbeží šmakuládou, ideální čas přemýšlet o rakovině. Andrej Babiš konečně vytáhl svou očekávanou hlavní kartu pro svou kampaň, kterou má být národní plán pro boj s rakovinou. Před časem chtěl jako ten Baťa stavět nové Česko, teď bude pro změnu léčit. Cíle jsou dva: zapomenout na vládní tragédii v boji s koronavirem a ulovit voliče ve vodách, které mu zatím nepřejí. Seniory má takřka jisté, tam se jeho podpora pohybuje kolem 40 procent. Urvat rozhodující náskok chce ve věkových skupinách 40 a 50+, které už jsou dost staré, aby na téma rakoviny slyšely. Chytrý tah.
- Obě koalice se trochu setrvačně vezou, v průzkumech různých agentur by jim to na vítězství tu těsně stačilo, tu těsně ne. Podmínku prezidenta Zemana, že sestavováním vlády pověří lídra vítězné strany, nikoli koalice, zatím neatakují. Cesta vede buď přes aktivizaci mladších voličů, nebo oslovení starších, kteří zatím patří Babišovi. Zatím máme dojem, že pétanque v domovech důchodců nejlíp hrají právě Babiš a Jana Maláčová.
- Robert Šlachta konečně představil volební program Přísahy. Byla by to příležitost pro jeho bližší rozpitvání, nebýt toho, že o žádný propracovaný program nejde. Všechno všem, pokud možno hned, vyšší důchody seniorkám, žádné vyšší daně, nižší DPH na potraviny. Protřepat, zamíchat s trochou té protikorupční rétoriky a vyjde program, který sice nedává smysl, ale je to jedno, protože úspěch stejně stojí na okouzlení lídrem. Mikropříběh Přísahy je v tom, zda uspěje podobně jako v roce 2010 Věci veřejné, nebo propadne jako o dvanáct let dříve Kremličkovi Důchodci za životní jistoty. To bylo ovšem v dobách, kdy ještě hrozby končívaly nějakým zázrakem nakonec dobře.
- Byla řeč o Janě Maláčové, která je největším mikropříběhem trápící se sociální demokracie. S její čím dál agresivnější rétorikou směřující proti bohatším vrstvám (naposledy tvrdila, že bohatí lidé neplatí daně) je jen otázkou času, kdy se jejím prostřednictvím strana pokusí odtrhnout od osm let trvající společné vlády s Andrejem Babišem. Sází na krátkou paměť českých voličů, která jí to může dovolit. Smutný příběh.
- A pak je tu Tomio Okamura, který živí naději na pokračování úspěšného příběhu komercionalizované politiky. Je velká šance, že vylepší zisk 10,64 procenta z minulých voleb a vyblokuje tak ještě větší díl hlasů bez koaličního potenciálu. V lecčem SPD připomíná komunisty z 90. a nultých let. Velké strany měly tehdy zakázáno s komunisty spolupracovat a jejich hlasy pravidelně „koaličně“ propadaly. Toto tabu prolomil až Andrej Babiš.
Čekají nás ještě tři měsíce pekelné kampaně. Což jsou vyhlídky neradostné, pojďme si tedy ještě pár dní užívat grilovanou šmakuládu.
