Technologická revoluce a globalizace přináší příval anglických slov a také vazeb, často ve zpotvořené podobě. Do redakce chodí spousta „komentářů na“ něco, něco „se komunikuje“, leaderem se v češtině oprášil pojem vůdce a podobně. Zábavné je, jak se náš jazyk vůči přejatým slovům rovnou emočně vymezuje.
Germanismy jsou expresivně laděná slova, často nadávky, Ottův slovník naučný je považuje za tzv. kazimluvy, protože prý chudý německý jazyk ochuzuje barvitou češtinu. Používání ruských slov se vázalo na komunistickou strukturu a v zásadě s jejím pádem vymizelo (kromě oblíbeného bolševika). Zato anglismy používáme, když chceme ukázat, jak jsme cool.
Legrační bývá, když se cizího jazyka chopí marketéři s cílem překlopit původní vzor do českého prostředí. Dlouho mě mátlo, jaké že to zákazníky chce taková dm drogerie přilákat záhadným sloganem „Zde jsem člověkem“. V plné verzi to zní „Zde jsem člověkem, zde nakupuji“.
A přitom sdělení mělo původně takové ambice: drogerijní Hier bin ich Mensch, hier kauf ich ein, odkazuje na „Hier bin ich Mensch, hier darf ich’s sein,“ což je v Německu oblíbený citát z Goethova Fausta „Zde jsem člověkem, zde jím smím být“. S jazykem prostě radši opatrně…
