Někdy se události sejdou tak, že vytvoří pointu mnohem lépe, než by to dokázala sebelepší rétorika. V posledních dnech se sešly tři. Nejdříve ministr financí zopakoval své varování, že britská ekonomická budoucnost je ohrožena děním v eurozóně. Pak přišla zpráva, že trh práce se v Británii „pomalu, bolestivě zmenšuje“.
A třetí událostí bude středeční zveřejnění dat o nezaměstnanosti, která ukážou, že více než milion lidí mezi 16 a 24 lety věku je bez práce, což bude empirickým důkazem trendu, o němž hovořila událost druhá. Jde o další špatné zprávy způsobené krizí eura, jež zaplavuje i Francii a dostává se i k našim břehům?
Premiér a ministr financí by byli rádi, kdybyste tomu věřili. Anebo jsou smutná čísla spíše důkazem, že ekonomická strategie britské vlády, za niž Evropa nenese žádnou odpovědnost, se hroutí sama od sebe, i když je jasné, že problémy eurozóny jí nepomáhají? Právě tento výklad je při pohledu na domácí ekonomiku mnohem přesnější a pravdivější.
