Dlouhotrvající nejistota, která nás minimálně v příštích několika měsících čeká, ovlivní také chování světových centrálních bank. Americký Fed již v půli června na svém tehdejším zasedání označil britské referendum jako jeden z důvodů pro ponechání úrokových sazeb. Jelikož výsledek referenda prudce prohloubil nervozitu na trzích a zvýšil rizika pro globální ekonomiku, bude Fed do budoucna vůči růstu sazeb ještě skeptičtější.
Dalším nepříznivým faktorem je i vzestup amerického dolaru. Silný dolar zavinil snížení inflace a exportu americké ekonomiky minulý rok, což už tehdy vedlo k oddálení zvýšení sazeb. Podobný scénář se tak dá čekat i nyní. Kvůli brexitu již žádný „hike“ tento rok neočekáváme a příští rok by Fed mohl utáhnout měnové podmínky jenom dvakrát, tedy ne třikrát podle naší předbrexitové prognózy.
Oddálení růstu sazeb je samozřejmě pozitivní zpráva především pro americké trhy, nicméně i evropská aktiva to ráda uslyší. Dolar by však měl navzdory holubičímu Fedu dále posilovat. Proti koruně by se měl ke konci roku dostat i nad úroveň 25,50.
Autor je analytikem Komerční banky
